Poslední dubnovou noc a první květnové dopoledne zaplnily areál chebského hradu stovky příznivců keltské kultury. Cheb byl totiž pro letošní rok vybrán členy sdružení Bratrstvo Keltů jako místo konání už desátého ročníku mezinárodního svátku keltské kultury Beltine.
Název svátku pochází ze slovního základu tine, což značilo ve starokeltštině oheň. Beltine lze proto chápat jako oheň k uctění Boha Belena, kterého keltský lid považoval za svého mocného ochránce.
„Je to staré keltské slovo a je to označení jednoho ze čtyř nejvýznamnějších keltských dní, v takovém tom starém tradičním kalendáři. Dne, kterým Keltové slavili počátek teplé poloviny roku, čili jakési jejich pololetí, protože oni rok začínali Samhainem prvního listopadu a tím Beltinem vlastně se radovali z toho, že ty chmurné studené dny skončily a znovu mohou vyhnat dobytek na pastvu a kopat hlínu na své keramiky a vůbec prostě žít radostněji v teplém prostředí a popít, poveselit se. Kromě jiného to byl třeba taky den, kdy se uzavíraly sňatky a podobně,“ popsal moderátor festivalu Beltine Jiří Moravský Vrabec.
Hradní příkop a prostor před hradem se v průběhu festivalu přeměnily na nefalšovanou keltskou vesnici, kde byly pro návštěvníky připraveny například ukázky historických řemesel. V nočních hodinách se pak vesnice pro veřejnost uzavřela a členové keltských skupin a sdružení se přesunuli o stovky let zpátky na oslavu svátku Beltine.
„Pochopitelně se musíme vrátit o dva a půl tisíce let zpátky, kdy těch informací moc nemáme. Ale víme určitě to, že se zhasly obřadně všechny ohně ve vsi a na začátku noci se zapálily za vsí ohně, kterými se nebo mezi dvěma ohni se vyhnal poprvé dobytek ven. A od těch společných ohňů si zas všichni vzali nový oheň do stavení, znovu zapálili rodinné krby, vykouřili stavení a kromě jiného třeba v té noci byly nějaké obřady související s plodností polí, takové žehnání nadcházející setby, nadcházející úrodě a k tomu pochopitelně nějaké ty hodokvasy, protože když už ten dobytek šel na pastvu a když už ovečky porodily svá mláďata, tak byl taky důvod trošku zredukovat ty stavy a hodně se pilo. A plus tedy, řekněme, byly právě nějaké takové ty obřadní sňatky. Je zajímavé, že třeba víme, že Keltové měli už v té době něco jako sňatek na zkoušku na dobu jednoho roku. Čili mohl se uzavřít tehdy ten jednoroční manželský svazek, který se buď osvědčil, nebo ne. Čili to je, myslím si, že v současné době docela zajímavá tradice, na kterou by se dalo navázat,“ prozradil moderátor.
Na pódiu na nádvoří hradu se od pátečního večera do sobotního poledne vystřídala celá řada tuzemských i zahraničních skupin, například Kukulín s houslistou Janem Hrubým, Bran nebo Chodská vlna. Vedle hudebních vystoupení byl pro návštěvníky festivalu připraven také zajímavý doprovodný program.
„Název je svátek keltské kultury a snažíme se, aby to byla nejen hudba, čili to znamená vždycky je nějaká krátká přednáška, informace o keltských dějinách, toho místa nebo toho regionu, kde jsme. A všichni víme, že vlastně Agara, název Ohře je keltský název a od toho vznikl Egrensis atd. Jsou tady naši přátelé, což jsou vlastně lidi, kteří se zabývají rekonstrukcí vesnice v tom keltském pojetí. Jsou tady ukázky nějakých bojových umění mezi Kelty a Římany, jsou tady nějaké artefakty, ukázky keltského kovářství a řemesel, protože vlastně Keltové u nás to byl začátek doby železné, čili začátek řemesel v tom našem slova smyslu. Keltové třeba jako první na našem území používali kosu,“ dodal Vrabec.
Na závěr dodejme, že v minulých letech se Beltine konal například na hradu Křivoklát nebo na zámku v Telči.