Se zvyšováním cen energií se potýkají nejen tuzemské domácnosti, ale i velké společnosti nebo zdravotnická zařízení.
Jelikož celkové ceny za energie pro rok 2023 jsou oproti roku 2021 dvojnásobné, nemocnice již nyní aktivně přecházejí na režim úsporných opatření, a to se zachováním těch nejvyšších standardů péče o pacienty i komfortu pro zaměstnance.
„Díky rozhodnutí městských společností nezvyšovat pro rok 2023 cenu tepla ani vody není u těchto dvou položek růst cen nijak zásadní, a tato skutečnost výrazně kladně ovlivní náš připravovaný rozpočet. U plynu už je zdražování zcela patrné – v roce 2021 jsme za jednotku MWh platili 710 Kč, letos to bylo už 1 700 Kč a příští rok je předpoklad až 3 860 Kč. Ještě větší nárůst je u elektrické energie, kde byla za jednu jednotku MWh v roce 2021 cena 2 430 Kč, letos 4 680 Kč a příští rok očekáváme 7 300 Kč,“ říká technicko-provozní náměstek FN Plzeň Milan Topinka.
FN Plzeň nakupuje elektřinu a plyn prostřednictvím centralizovaného resortního nákupu připravovaného Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Odhad konečné cenyenergií (tj. plyn, el. energie, teplo a chlad, vodné a stočné) pro rok 2023 je 300 mil. korun, což je zhruba o 80 mil. Kč více, než bude v letošním roce. V roce 2021 FN Plzeň za veškeré energie vydala cca 153 mil. Kč, což je polovina rozpočtu pro energie narok 2023. Vzhledem k pravděpodobnému nárůstu cen i v dalších letech je proto nutné zaměřit se na opatření k řešení úspor energií a tím i finančních prostředků. „Postupně v obou areálech vyměňujeme standardní zářivkové osvětlení za úspornější LED technologii, snižujeme počet využívaných svítidel a instalujeme režim automatického spínání. Vzhledem k nastavení systému regulace teplot ve vnitřních objektech postupně instalujeme termoregulační hlavice na radiátory, které lze po nastavení teploty uzamknout, a jsou tak odolné i proti případným vandalům. V obou areálech FN máme zhruba 13 500 místností a asi 5 000 z nich jsou technické sklady, archivy či chodby, kde lze snížit teplotu trvale. FN dále přijala provozní opatření k plošnému snížení teploty v interiérech obou areálů FN o 1 °C,“ pokračuje Topinka.
Zdravotnické provozy budou nadále regulovány podle výpočtové vnitřní teploty dle současně platné vyhlášky MPO č. 194/2007 Sb., kterou se mimo jiné stanoví zvláštní pravidla pro vytápění nemocnic. Plošné snížení teploty o 1 °C uvnitř budov spočívá ve správném nastavení ekvitermní regulace (neboli v regulaci zdroje tepla v závislosti na venkovní teplotě). Při nižší venkovní teplotě je požadována vyšší teplota dodávané topné vody, aby došlo k rovnováze mezi dodaným teplem a tepelnými ztrátami místnosti a teplota místnosti tak zůstala konstantní. „Toto opatření, kdy bude do budovy při vytápění jednotlivých objektů dodáno přesné množství energie k dosažení požadované vnitřní teploty a nebude tak možné její přetápění nad hranici vyhláškou stanovených výpočtových teplot, představuje za rok 2022 úsporu 6 %, tj. zhruba 4,3 mil. Kč,“ upřesnil technicko-provozní náměstek.
Další opatření se týká zefektivnění technologického provozu nemocnice, například regulace maximálních spotřeb elektrické energie v energetických špičkách, redukce provozu vzduchotechniky a výměníkových stanic v době mimo provoz ordinací a ambulancí, zavedení centrálního inteligentního řízení chlazení a ovládání klimatizací na dálku a vybudování fotovoltaických elektráren. Při předpokládané budoucí úspoře 15 % se bude jednato zhruba 16,5 mil. korun.
„Základem úspěchu je, aby personál s úspornými opatřeními začal u sebe a choval se v prostorách nemocnice, jako by byl doma. Například důsledně zhasínat, využívatjen krátké intenzivní větrání, hospodárné užívat elektrospotřebiče apod. A jsem moc rád, že máme zodpovědné zaměstnance, kteří tak činí. Někteří nám dokonce sami hlásí, kde je aktivní světlo v době, kdy se zde pohybuje malý počet lidí a zasílají další nosné podněty,“ doplnil ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.