Labuť velká patří nejen k nejtěžším létajícím ptákům u nás, ale těší se i velkému zájmu veřejnosti. Labutě hnízdí převážně na stojatých vodách a po vyvedení potomstva zde zůstávají do zámrazu. Velice často si získávají sympatie lidí, kteří je přikrmují a díky tomu i při prvních mrazech neodlétají na tekoucí vodu.
Stejně tak zpravidla neodlétají ani při výlovech rybníků, kdy vodní hladina zmizí a labutě zůstanou na blátě. "Proto by bylo vhodné je v této době nepřikrmovat, aby labutě odlétly na tekoucí vodu, kde najdou vhodnou a přirozenou potravu pro zdárné přezimování. Navíc je ochránci přírody či ornitologové na mnohých zimovištích dostatečně přikrmují," vysvětluje šéf rokycanských zvířecích záchranářů Pavel Moulis.
Horší je to však podle něj na stojatých vodách. Díky lidské, byť dobře míněné pomoci, kdy jsou zpravidla krmeny jednostrannou a zcela nevhodnou potravou / chléb, pečivo / organismus ochabuje. Tím je nejen náchylnější k nejrůznějším nemocem, ale zároveň ani labutě nemají potřebu odletět. Trvá-li tato situace delší dobu, mohou nastat potíže. Obavy o případné přimrznutí labutí jsou však zbytečné, neboť labuť velká je severský pták dobře přizpůsobený pro život v zimě. Proto jsou případy, kdy přimrzne k ledu velice ojedinělé a vždy je doprovází nemoc či jiné oslabení organismu. "Za více než čtvrt století působení naší záchranné stanice jsme řešili snad jediný případ, kdy labutě skutečně přimrzly," konstatuje Moulis.
Ochranáři nechtějí odrazovat od přikrmování ptactva – labutě nevyjímaje, nicméně vše je nutno dělat s rozumem. Vhodná je i konzultace s ochránci přírody, ornitology či myslivci, kteří mají dostatek informací i zkušeností s přikrmováním volně žijících živočichů. Dojde-li přece jen k podezření, že labutě přimrzly, je vždy nutné se nejprve přesvědčit, zda tomu tak skutečně je. "V zimním období, kdy každý živočich šetří tukové zásoby, se zkracuje i úniková vzdálenost. V praxi to tedy znamená, že labuť či jiný volně žijící živočich Vás v zimě nechá přijít na bližší vzdálenost, než by tomu bylo v létě. Nicméně toho nezneužívejte a zbytečně neplašte volně žijící živočichy, zvěř nevyjímaje. Ztracené tukové zásoby se v době nepříznivých klimatických podmínek jen stěží doplňují. Každopádně pokud uvidíte na zamrzlé ploše sedící labutě, zkuste je přimět k tomu, aby se zvedly. Podaří-li se Vám to, je to jasné znamení toho, že nejsou přimrzlé. Labuť přimrzá především za peří. Pokud však přimrzlá je, je nutné ji bezpečně vysvobodit a to nejen pro labuť, ale i pro Vás. Když se však na tento zásah sami netroufáte, je lepší zavolat nejbližší záchrannou stanici živočichů. Jejich seznam najdete na www.zachranazvirat.cz," dodává Moulis.
Labutě velké patří mezi časté pacienty záchranných stanic sdružené v unikátním projektu Národní síť stanic pro handicapované živočichy. "Většina z nich se díky usilovné péči ochránců přírody opět vrací do volné přírody. Chcete-li i Vy labutím pomoci, nepřikrmujte je v tomto období na stojatých vodách. Lepší možností je oslovit rokycanské ochránce přírody, kteří pravidelně v zimním období labutě na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku přikrmují. Nabídnout můžete nejen materiální pomoc v podobě nasbíraného pečiva či obilí, ale i finanční dar, který bude věnován na pomoc labutím v zimním období. Poslat lze nejen dárcovskou sms zprávu ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI ROKYCANY na telefonní číslo 87777 / cena DMS je 30,- Kč, příjemce Vaší pomoci obdrží 28,50 Kč /, ale i výraznější finanční dar na číslo účtu 33553322/0800, variabilní symbol 2901," dodává závěrem šéf rokycanských zvířecích záchranářů Pavel Moulis.