Ve dvanácti krajích v roce 2021 krajské správy silnic vysázely 10 348 stromků. 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy tedy podle sdružení Arnika vracíme do krajiny podél silnic sotva 2 sazenice.
Tento trend se od roku 2003 nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích.
Znamená to, že degradace naší krajiny pokračuje. Zelená síť podél komunikací mizí, přibývá zpevněných ploch a pokračuje fragmentace krajiny, kdy malé ostrůvky volné půdy mezi technickými stavbami nejsou sto plnit svoji funkci.
Z celkového počtu stromků vysázených v roce 2021 bylo podle údajů silničářů pouze 4,7% vysázeno jinde, než u silnic, kde se kácelo. To by mohla být podle Arniky dobrá zpráva, kdyby nebyla za posledních 5 let ojedinělá. V roce 2020 to bylo například 34% sazenic, které byly vysázeny jinde, než kde došlo k ekologické újmě kvůli kácení stromů .
V roce 2021 udělali pro stromy nejvíce silničáři v Libereckém kraji, kde za 926 vykácených stromů vysázeli 1338 nových. Opačný konec pomyslného žebříčku opět obsadil Královéhradecký kraj, kde po masívním kácení (3 065 pokácených stromů, to je nejvíce pokácených stromů za rok 2021 v ČR) vysázeli jen 424 stromků. Tento kraj tak dalším rokem potvrzuje, že význam zdravé a pestré krajiny pro něj není prioritou. Zůstává pevně usazen na posledním místě naší statistiky, podle které se v Královéhradeckém kraji u silnic dlouhodobě nejvíce kácí a nejméně sází.
Podle údajů krajských správ silnic se v roce 2021 méně kácelo a více sázelo také v Jihomoravském kraji (1759 vysazeno, 1573 vykáceno) a v Ústeckém kraji ( 187 vysazeno, 170 vykáceno). Poměrně dobře vychází statistika ještě pro Olomoucký kraj (1473 vysazeno, 1665 vykáceno).
Kromě Královéhradecké kraje mizely stromy podél silnic nejvíce v Karlovarském (237 vysázeno, 798 vykáceno, ) a Plzeňském kraji (802 vysázeno, 2014 vykáceno).
Dlouhodobě převládá kácení, neboť od roku 2003 zmizelo od našich krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva 2 vysazeným stromkům za 3 poražené stromy.
Zachování vzrostlých stromů v krajině tak zůstává prioritou jen pro část veřejnosti a ekologické spolky. Stromy jsou tématem jen pro některé politiky zejména v době volební kampaně a pouze formálním tématem také pro vládní strategické dokumenty.
“ Osmnáct let (od roku 2003) je už i pro stromy docela dlouhá doba, abychom viděli, že to, co se děje se stromy podél silnic a tedy i s naší krajinou, není obrat k lepšímu. My jen přešlapujeme na místě, “ říká Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.