Biskup Tomáš Holub povede v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje Modlitbu za Ukrajinu 24. února od 18 hodin, tedy v den výročí ruské agrese. Během večera zazní varhanní hudba, čtení z Bible a modlitby v češtině i ukrajinštině.
Jako znamení spojení v modlitbě a sounáležitosti budou moci příchozí zapálit svíčku a položit ji před oltář. „Zvu opravdu všechny, kterým není aktuální situace na východě od našich hranic lhostejná, aby přišli do katedrály sv. Bartoloměje a spojili se v modlitbě za zemi, která je již rok těžce zkoušená brutální ruskou agresí. Budeme se modlit za všechny obyvatele a oběti této války,“ vysvětluje smysl akce plzeňský biskup Tomáš Holub a doplňuje: „Již před rokem den po zahájení invaze jsme se takto shromáždili, tehdy byla katedrála zcela zaplněna. Vnímám to jako důkaz, že společnosti na Ukrajině záleží.“
Plzeňské biskupství již od počátku invaze a uprchlické krize pomáhá Ukrajincům, kteří utíkají před válkou ve své zemi. Jedná se především o ženy a děti, kterým nabízí své volné ubytovací kapacity. V rámci páteční Modlitby za Ukrajinu budou mít příchozí možnost přispět na sbírku pořádanou Křesťanským společenstvím Plzeň na pořízení mobilních domků těm, kteří v Ukrajině ztratili domov. Dlouhodobě uprchlíkům pomáhá také Diecézní charita Plzeň zřizovaná biskupstvím.
Diecézní charita Plzeň pomáhá válečným uprchlíkům nepřetržitě již rok
Na území plzeňské diecéze přišlo nejvíc uprchlíků v přepočtu na obyvatele. První měsíce se nesly zejména ve znamení masivní humanitární pomoci, kterou uprchlíci vyčerpaní náročnou cestou potřebovali bezprostředně po příjezdu. K jejímu pokrytí v prvních měsících vystačily sbírky potravinové a materiální pomoci, konané v obcích a městech, ať už místními úřady, spolky či místními charitami a dalšími pomáhajícími organizacemi. Významnou pomocí byly také dary firem. Velkou oporou pro zásobování Humanitárního skladu Diecézní charity Plzeň byla Potravinová banka Plzeň.Klíčové bylo zajistit uprchlíkům teplé nápoje a základní potraviny, které umožňovaly okamžitou spotřebu, důležité bylo vybavit je pro první dny karimatkami, dekami a spacími pytli. Potřeby uprchlíků, typicky matek s různě starými dětmi a seniorů, se po nalezení alespoň dočasného ubytování začaly brzy proměňovat. Bylo třeba jim zajistit například základní kuchyňské potřeby, zájem byl také o peřiny či dětské kočárky. Lidé, kteří přišli třeba jen s jedním zavazadlem, nyní potřebovali doplnit své ošacení, totéž se týkalo oblečení a potřeb pro děti.
Za rok od invaze ruských vojsk na Ukrajinu poskytly charity na území Diecéze plzeňské potravinovou pomoc přes 25 tisícům uprchlíků, větší části z nich opakovaně. Více než 15 tisícům příchozím byly jednou nebo opakovaně vydány balíčky hygieny. Více než 11 tisícům ukrajinských občanů byla charitami poskytnuta materiální pomoc jako například ošacení, deky, potřeby na vaření a další vybavení do domácnosti.