V čase covidu jsme více telefonovali i nakupovali online

Internet v roce 2021 využívalo již 83 % osob, 72 % se k němu připojovalo i přes mobilní telefon.

Mezi nejčastější online činnosti patří čtení zpravodajství, využívání internetového bankovnictví či nakupování. Roste i obliba elektronické komunikace s úřady.

V Česku došlo mezi lety 2019 a 2020 po dlouhé době stagnace ke skokovému nárůstu provolaných minut z mobilních telefonů a to z 23,5 miliard na 27,1 miliard. Tento jev lze patrně přičíst opatřením spojeným s pandemií covid-19. „I přes výrazný meziroční nárůst provolaných minut z mobilní sítě v přepočtu na jednoho obyvatele nedosahujeme ani průměru EU, který v roce 2020 činil 2 700 minut. V Česku byla hodnota tohoto ukazatele 2 400 minut,“ upozorňuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Po výrazném nárůstu počtu osob nakupujících na internetu mezi lety 2019 a 2020 se tempo růstu zpomalilo. I tak v roce 2021 nakupovalo online více lidí než v roce předchozím. Šlo o 5 milionů osob starších 16 let, které v této populaci tvořily již 57 %. Mezi nejčastěji nakupované komodity patří dlouhodobě oblečení a obuv, které si přes internet pořizuje téměř 40 % lidí starších 16 let, zanedbatelné nejsou ani položky jako elektronika, potraviny či drogerie. K výraznému meziročnímu nárůstu došlo v případě online objednávání jídla z restaurací. V roce 2021 si jídlo z restaurace objednala přes internet pětina osob starších 16 let, v roce 2020 se přitom jednalo o 13 % osob.

Zastoupení osob i podniků využívajících sociální sítě se opět meziročně zvýšilo a v roce 2021 na nich fungovalo již 56 % osob starších 16 let a 49 % českých podniků.

Podniků s deseti a více zaměstnanci je k internetu dlouhodobě připojena většina. V průběhu let se sice jejich internetové připojení zrychluje, nicméně za ostatními státy evropské sedmadvacítky stále hodně zaostáváme.

„Například v Dánsku je rychlostí vyšší než 100 Mbit/s připojeno již 80 % podniků a pětina jich je připojena dokonce rychlostí vyšší než 1 Gbit/s. V podnicích v Česku nejsou tyto podíly ani poloviční“ říká Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

S kybernetickými útoky se v průběhu roku 2020 setkalo 14 % podniků s 10 a více zaměstnanci, velkých podniků, které čelily nějakému ICT bezpečnostnímu incidentu, bylo 29 %. Nejčastější hrozbou byla nedostupnost služeb ICT, tedy útok typu odepření služby (Denial of Service) nebo napadení vyděračským programem (ransomwarem). Setkalo se s ním 12 % všech podniků a více než čtvrtina velkých.

Roste obliba elektronické komunikace s veřejnou správou. 

„V roce 2021 využila internet pro komunikaci s úřady necelá polovina Čechů. 42 % osob vyhledávalo informace na jejich webových stránkách a 23 % osob vyplňovalo a odesílalo přes web elektronické formuláře. Odesílání formulářů přes webové stránky přitom meziročně vzrostlo o polovinu,“ konstatuje Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Další informace přináší aktuální publikace Informační společnost v číslech 2022.