Vánoční zvyky na Chodsku: vánočka zahrabaná v zemi

Vánoční zvyky jsou specifické i podle oblastí. Například na Chodsku dřív věřili, že štěkot psa přiláká dívkám ženicha.

Přímo na Štědrý den poslouchaly, odkud zaštěká pes. Právě odtud měl přijít ženich. Děvčata dodržovala i další zvyky. Psům předkládala namazané krajíčky chleba. Čí krajíc sežral pes jako první, ta dívka se měla také jako první vdát. Na Štědrý den brzy ráno také chlapci ovazovali stromy slámou, nití nebo provázkem. Po ovázání jimi pak zatřásli a říkali Stromečku vstávej, ovoce dávej, sekáme vás. Do země se na Štědrý den zahrabávaly kousky chleba nebo vánočky, aby voda byla zdravá a země úrodná. Samozřejmostí byl celodenní půst, společná motlitba před večeří a troubení ponocného nebo obecního pastýře koled pod okny. A menu – Chodové večeřeli například rybí nebo hrachovou polévku, praženou rybu, černého kubu, na štědrovečerní večeři byl i česnek, cibule, vařené i suché švestky a hrušky, vařená jablka s vánočkou, vdolky s povidlím a jablečný závin s ořechy. Štědrý večer končil půlnoční mší. Na tu se rodiny vydávaly za svitu pochodní nebo luceren.

Na Boží hod vánoční bylo zvykem, že ať přišel do chalupy kdokoliv, hospodyně ho hostila. Když nikdo nepřišel, hospodyně si sama nějakého chuďase přivedla. Na Štěpána děvčata tahala z hromady dříví oklestky. Když si vytáhla rovný, měl být jejich muž urostlý a řádný. Ohnutý oklestek znamenal nerovného a křivého muže. Vsí také na Štěpána chodili koledníci, nejčastěji dostávali jablka, sušené ovoce, chleba, mouku i peníze. Koledovali i dráteníci, kteří s sebou nosívali ručně vyřezávaný betlém.