V průběhu posledního dvou týdnů provedli plzeňští zvířecí záchranáři kontrolu většiny jimi dlouhodobě sledovaných a monitorovaných hnízd orlů mořských.
"Krom obsazenosti jednotlivých lokalit a evidování počtu hnízdících párů kroužkujeme i letošní mláďata a zároveň odebíráme genetický materiál do našeho registru," líčí šéf plzeňských zvířecích záchranářů Karel Makoň.
Sledování populace orla mořského na území Plzeňského kraje se Plzeňáci věnují v rámci činnosti DES OP a projektu druhové ochrany již od roku 2007. "Naše první mládě orla mořského jsme kroužkovali 9. 5. 2010 na Tachovsku, přičemž naše první hnízdo jsme potvrdili už v roce 2007. Za tu dobu jsme k dnešnímu dni okroužkovali, evidovali a odečetli celkem 93 kroužkovaných orlů mořských," vypočítává Makoň.
Krom značení orlů speciálními barevnými odečítacími kroužky (Kroužkovací stanice Národního muzea Praha) odebírají již od roku 2010 i genetické vzorky, zejména u kroužkovaných mláďat. "Jedno vytržené peříčko s kapkou krve nám pak pomáhá jak při sledování genetiky populace, tak prokazování rodičovství, příbuznosti a hlavně pak i při vyšetřování nelegálního usmrcování a otrav těchto králů nebes. Právě na hnízdech zajištěné genetické vzorky hrají svou důležitou roli i v případu letošní otravy orlů mořských u Velkého Boru na Klatovsku. V současné době genetická laboratoř GENOMIA s.r.o. analyzuje a porovnává vzorky jak ze čtyř otrávených samic, tak mláďat kroužkovaných na nejblíže prokázaných hnízdech v letech předešlých. Už dnes díky tomu víme to, o čem se nám donedávna ani nesnilo. Po dohodě s laboratoří bychom rádi zpracovali všechny vzorky, které za ta léta máme," vysvětluje Makoň.
Ten si osobně nemyslí, že by tento krok nějak výrazně přispěl k odhalení pachatele z Velkého Boru, či znovuotevření již policií (před nedávnem) odloženého a uzavřeného vyšetřování případu z Velkého Boru, ale na druhou stranu ekologové jsou a budou díky podrobné DNA analýze schopni mnohem přesněji definovat, k jak velkému škodlivému zásahu a škodě v populaci zvláště chráněného živočicha ve skutečnosti došlo. "Navíc propojením DNA a ornitologických kroužků pak máme mnohem větší přehled a více informací o sledovaném druhu, které lze rovněž při vyšetřování velmi dobře použít," uzavírá Makoň.
Foto: Archiv DES OP (R. Košanová, K. Makoň, H. Makoňová, M. Paisker, J. Segeč).