Vznik Horské služby v Krušných horách

"Mírný terén Krušných hor a příhraniční poloha - dva důvody, proč zde horská služba byla založena relativně pozdě, až v lednu 1955. Povaha terénu hor dlouhou dobu vyvolávala pocit, že zde horská služba není potřeba a pak také fakt, že západní část Krušných hor leží v hraničním pásmu republiky, které bylo až do roku 1958 nepřístupné široké veřejnosti. Děkujeme za poskytnutý materiál z knihy Červení andělé od Františka Koláře, nakladatelství Gentiana," uvádí na svém facebooku Horská služba ČR.

- Datem vzniku Horské služby v Krušných horách je 28. leden 1955. Po otevření celé oblasti zdejších hor lyžařům a turistům vznikala potřeba spolku, který by zasahoval v případech nehod, úrazů a zbloudilých turistů. 

- Dle pamětníků byl hlavním iniciátorem vzniku tamní Horské služby Jaroslav Mikoláš, jež nasbíral zkušenosti ve slovenských Nízkých Tatrách. Mezi jeho hlavní pomocníky tehdy patřili Karel Bohuslav, předseda lyžařské sekce krajského výboru ústřední tělovýchovné organizace v Ústí nad Labem a František Suk. 

- Při vzniku HS Krušné hory byly ustaveny tři okrsky, jejichž vedení si rozdělili právě výše zmínění 3 zakladatelé HS: Telnice pod vedením Jardy Mikoláše, Nové Město (později Bouřňák), který si vzal na starosti F. Suk a Pyšná v čele s K. Bohuslavem.

- Nově založenou oblast Horské služby si vzala pod patronát Horská služba v Peci pod Sněžkou. Kromě metodické podpory jim poskytli také prvotní vybavení – kanadské saně a batoh s materiálem pro první pomoc.

- Po otevření západní části Krušných hor veřejnosti začali tamní iniciátoři usilovat o zřízení dalších okrsků, jejich snaha komplikovala krajská příslušnost této oblasti, která tehdy spadala do Západočeského kraje. Domluva Západočechů a Severočechů trvala dlouhé dva roky. Nový okrsek se sídlem v Božím Daru (kde má Horská služba v Krušných horách sídlo dodnes) vzniklo až v roce 1960. Ten zahrnoval nové sjezdovky na Klínovci, a proto první profesionální horoslužebník v Krušných horách Jaroslav Břach, nastoupil právě sem. Brzy ho doplnil druhý profi záchranář Ludvík Marek.

- Činnost krušnohorské horské služby byla obdobná jako jinde v českých pohořích – v létě to bylo především oprava a dotváření sítě orientačního značení a tyčí na zimu, značení sjezdovek, stavba rozcestníků a provizorních přístřešků. V zimě pak sledování a měření sněhové pokrývky a informování lyžařské veřejnosti, přednášky o bezpečném chování v horách a edukace, jak se chovat v případech nehody. Samozřejmou hlavní náplní zimní sezóny byla záchrana zraněných a hledání ztracených osob.

- Koncem 80. let začali zdejší horoslužebníci při pátráních využívat záchranářské psy. 

- Náčelníkem Horské služby v Krušných horách byl v roce 1962 jmenován profi záchranář Jaroslav Břach, v roce 1989 ho vystřídal Rudolf Chlad a po něm Miroslav Güttner. Nynějším náčelníkem HS Krušné hory je Miroslav Račko. Velí celkem 8 okrskům: Bouřňák, Boží Dar, Bublava, Klíny, Měděnec, Pernink, Pyšná a Telnice.


Zdroj: fb Horská služba ČR
Foto: Z archivu veteránů a Deník HS Klínovec