Fotografie z pozůstalosti německého architekta Julia Ernsta Jonase předal počátkem srpna zástupcům chebského muzea Wolfgang Günther z Plavna.

Historicky cenné materiály muzeu darovala dcera poslední Jonasovy družky Karin Wanderová z Neubrandenburgu.

„Jsou to 4 alba + náčrtky + krabice fotografií. Přesně ten počet nemám ještě spočítaný,“ uvedla ředitelka chebského muzea Eva Dittertová. 

Snímky a obrázky pocházejí z roku 1911, kdy architekt Jonas prováděl archeologický výzkum Chebského hradu, který byl zatím stále ještě nejrozsáhlejší jednorázovou akcí v dějinách archeologie této památky.

„Ten výzkum byl dělaný na základě objednávky státního centrálního ústředního a památkového ústavu ve Vídni a bylo to dělané jako podklad pro publikaci o štaufských falcích, v řadě, která tehdy vycházela. A tyto fotografie, to si dělal mimo. To je jeho dokumentace a umělecká radost, kterou si dělal při svém pobytu v Chebu, protože to trvalo od května 1911 a končil v únoru 1912. Takže v tom období, kdy tady působil, tak dělal tyto fotografie. Tyto fotografie se vůbec vlastního výzkumu netýkají, protože všechny materiály, které souvisí přímo s tím výzkumem, ty odeslal do Vídně,“ popsal dr. Pavel Šebesta, archeolog chebského muzea. 

Získané fotografie pro muzeum představují velmi cenný studijní materiál. Na řadě z nich jsou totiž vyobrazena místa, která už neexistují.

„Vzhledem ke stáří toho, tak je tam ohromná historická cena, protože tam jsou zákoutí, která dnes některá už ani nepoznáme. Je to samozřejmě dokumentace některých míst v Chebu, jak vypadal v roce 1911. A samozřejmě je to strašně změněné. To je úžasný dokument. Dále umělecká úroveň jich je místy fantastická. Opravdu umělecký dojem z toho je úžasný,“ nešetřil chválou na tehdejší um archeolog.

Získané fotografie a dokumenty by chebské muzeum chtělo v budoucnu nabídnout ke zhlédnutí veřejnosti.

„Fotografie budou především zapřírůstkovány. Naše nákupní komise odsouhlasí příjem do našich sbírek a mohou být v budoucnu vystaveny, buď na chebském hradě, kde se chystá nová expozice, anebo můžeme v následujících letech zařadit výstavu o archeologických výzkumech a začít třeba konkrétně právě tím velkým výzkumem z roku 1911,“ nastínila Dittertová.

Část pozůstalosti architekta Jonase, který zemřel před čtyřiceti lety v ústraní v duryňském Rastenbergu, bude prozatím zájemcům alespoň k nahlédnutí v badatelského centru muzea, které je otevřeno vždy v pondělí a ve středu.