Samec bércouna Petersova dorazil do plzeňské zoo z Prahy a byl umístěn do expozice určené původně pro promyci bažinnou. Přítomnost tohoto savce, charakteristického prodlouženým čenichem, je pro zoo chovatelskou výzvou.

V polovině dubna dorazil do plzeňské zoo z pražské Zoo samec bércouna Petersova. Pro něj byla připravena expozice původně určená pro promyci bažinnou. Kurátorka Kristýna Rothová označuje příchod tohoto druhu za jednu z největších chovatelských výzev v oblasti malých savců za poslední roky. Vstup nového taxonu, který ještě zoo nechovala, je velmi ojedinělý.

Bércouni Petersovy jsou charakterističtí svým prodlouženým čenichem, který připomíná malý chobůtek a neustále se pohybuje. Tito savci tráví noční čas zahrabaní v substrátu, aby během dne mohli vyrazit na lov. Jejich oblíbenou pochoutkou je hmyz, zvláště žížaly.

Podle Nikola Podlipské ze Zoo Plzeň, nový bércoun si teprve zvyká na nové prostředí, avšak postupně se stal populární mezi návštěvníky. Kurátorům se podařilo uklidnit obavy pomocí fotopasti, která potvrdila bércounovo zdravý stav. Rothová dodává, že v průběhu měsíce plánují přivézt samičku z berlínské zoo, což by mělo oživit dění v expozici.

Bércouni jsou známí svými vynikajícími smysly a bleskovými reflexy. Při sebemenším vyrušení se nervózní povahou dávají okamžitě na úprk. Mláďata tohoto druhu se rodí poměrně vyvinutá, velká, osrstěná a vidoucí a běhají téměř okamžitě po narození. Bércoun Petersův patří mezi největší a nejbarevnější zástupce svého řádu.

Po dlouhou dobu byla klasifikace bércounů pro odborníky záhadou. Existovaly úvahy o jejich příbuznosti s různými zvířaty, jako jsou hmyzožravci, zajíci či kopytníci. Současně se vědci přiklánějí k teorii, že bércouni tvoří samostatný řád nazývaný Afrotheria, který zahrnuje i další africké druhy jako slony, damany či bodlíny. Tato klasifikace podporuje myšlenku jejich původu na africkém kontinentu.