Brněnští vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity dosáhli významného úspěchu v regenerativní medicíně. Podařilo se jim naprogramovat kmenové buňky tak, aby se přeměnily na buňky tvořící zubní tkáň. Tento objev otevírá nové možnosti v léčbě zubních onemocnění i v dalších oblastech buněčné medicíny.

Brněnští vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity dosáhli významného pokroku v oblasti regenerativní medicíny. Podařilo se jim „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily na buňky tvořící zubní tkáň. Vědci vedení Janem Křivánkem dokázali ovlivnit genom těchto buněk, což otevírá nové možnosti v léčbě zubních onemocnění.

V rámci výzkumu byly vybrány čtyři regulační geny, které kontrolují expresi dalších genů. Cílem bylo ověřit, zda tyto geny dokáží přeměnit kmenové buňky na odontoblasty, buňky zodpovědné za tvorbu zuboviny. Experiment zahrnoval vytváření upravených buněk ve zkumavce, jež byly následně vloženy do myší. Výsledky ukázaly, že tyto buňky se úspěšně přeměnily na buňky tvořící zubní tkáň, což simuluje procesy v živém organismu.

Klíčovým faktorem v tomto výzkumu bylo použití lentivirů, které jsou schopné včlenit svou DNA do genomu hostitelských buněk. Tento přístup umožnil úspěšné vnesení cizorodé genetické informace do kmenových buněk. Následně se vědci soustředili na identifikaci kombinace regulačních genů, která by vedla k tvorbě odontoblastů.

Podle doktoranda Josefa Lavického, prvního autora studie publikované v Journal of Dental Research, vykazovaly buňky v rané fázi tvorby geny typické pro odontoblasty a začaly produkovat kolagen a mineralizující ložiska. Tento proces odpovídá tvorbě tvrdých tkání, jako je zubní sklovina a kost.

Výzkum nejenže slibuje nové přístupy v zubní regenerativní medicíně, ale ukazuje také možnosti, jak získávat jiné typy buněk z kmenových buněk. „Pokud by se pečlivě vybrala kombinace transkripčních faktorů, mělo by být možné tímto způsobem získat i další buněčné typy, například epitelové buňky nebo neurony,“ uvedl vedoucí týmu Křivánek.