Schustlerova zahrádka v Krkonošském národním parku se potýká s bující vegetací. Svah v Labském dole, známý po botanikovi Schustlerovi, vyžaduje péči kvůli vzácným rostlinám. Dřeviny rostou s klimatickými změnami, ohrožují horské druhy a laviny ovlivňují biodiverzitu.

Schustlerova zahrádka, jedna z nejvýznamnějších botanických oblastí v Krkonošském národním parku, čelí výzvě v podobě bující vegetace. Nachází se na svahu v Labském dole, který od roku 1964 nese jméno po botanikovi Františku Schustlerovi. Tento svah dnes vyžaduje opatrnost při pohybu nejen kvůli náročnému terénu, ale také kvůli ochraně zde se vyskytujících vzácných rostlinných druhů. Jiří Dvořák, odborník ze Správy KRNAP, soudí, že Schustler by nyní byl překvapen současným stavem této lokality.

Za časů Schustlerových návštěv byl skalnatý lavinový svah na severním okraji Pančavské jámy méně zalesněný. Klimatické změny a oteplování přispívají k současnému růstu dřevin, které se rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek. Tento proces přináší změny v rostlinné komunitě, kdy tradiční horské druhy, jako je kapradina papratka horská, mizí v důsledku změněných podmínek a vlivu jelení zvěře, která se uchyluje do klidných oblastí, aby se vyhnula turistům.

Lavinová aktivita představuje zásadní faktor ovlivňující biodiverzitu a botanický význam Schustlerovy zahrádky. V místech, kde jsou laviny časté, ustoupí stromy a keře, což umožňuje rozkvět vzácných horských druhů rostlin. Radek Drahný, mluvčí Správy KRNAP, poznamenává, že laviny „čistí“ terén, čímž poskytují podmínky vhodné pro růst specifické horské flóry.

Na Schustlerově zahrádce je dokumentováno více než 160 druhů cévnatých rostlin. Mezi nejhodnotnější patří střemcha obecná skalní a jeřáb sudetský, oba rostoucí výhradně v Krkonoších. Lokalita se prostírá od horní hrany Labského dolu po jeho dno a skrývá neporušenou přírodu kolem Labe. Výška 1100 až 1200 metrů nad mořem je domovem mnoha unikátních druhů, včetně stračky vyvýšené a prstnatce sudetského.

Tato oblast je specifická tím, že se zde střetávají vysokohorské rostliny s druhy z nižších nadmořských výšek. To umožňují světlo- a teplomilné druhy, jako dymnivka bobovitá či křivatec žlutý, které zde nacházejí vhodné podmínky. Svah orientovaný na východ nabízí mírně vyšší teploty než protější stránky, což ovlivňuje rostlinnou diversitu.

Schustlerova zahrádka je součástí nejpřísněji chráněné klidové zóny KRNAP, kam mohou vstoupit pouze vědci monitorující tuto oblast již několik desítek let. Správa parku si letos připomíná stoleté výročí úmrtí Františka Schustlera, geobotanika, který se zasloužil o myšlenku vzniku Krkonošského národního parku. Přestože Schustler park neviděl vyhlášen, jeho snahy a práce jsou stále patrné.