Na začátku roku 2025 česká ekonomika vykazuje solidní růst, i přes mírný pokles z 0,8 na 0,7 % způsobený útlumem spotřeby domácností. Investice a export posílily růst. Prognózy růstu do roku 2030 se různí, ale očekává se lehký nad 2 %. Klíčová bude měnová politika ČNB, inflace i vývoj v Německu.
Po veškerých revizích hospodářských výsledků lze konstatovat, že na začátku roku 2025 česká ekonomika vykazuje velmi slušný výsledek. V průběhu roku 2024 přistupovala postupně k posilování svého růstu, kdy kvartální nárůst se z počátečních 0,2 procent při začátku roku postupně navyšoval až na 0,8 procent ke konci roku. Začátek roku 2025 pak zaznamenal nepatrný pokles růstového tempa na 0,7 procent mezikvartálně, což bylo částečně zapříčiněno mírným útlumem ve spotřebě domácností - dosavadním klíčovým motorem ekonomického oživení.
Na druhé straně, cykličtější segmenty ekonomiky, včetně investic a exportu, prokázaly silnější růst. Pokud by nebylo amerického 'dne osvobození' a vysoké obchodní nejistoty, česká ekonomika mohla mířit ke svému cyklickému vrcholu. I přes možné trhliny v následujících kvartálech je důležité sledovat, jakým směrem bude česká ekonomika směřovat v následujících pěti letech až do roku 2030. Vzhledem k probíhajícím strukturálním změnám, jako je lokalizace globálního obchodu, navýšení vojenských výdajů a dekarbonizace, jsou odhady nového potenciálního růstu rozdílné - od 1,3 procenta (podle Evropské komise) až po 2,5-3 procenta. My osobně vidíme potenciál české ekonomiky v rozmezí lehce nad 2 procenty.
Očekáváme, že po několika letech pomalejšího růstu dojde k oživení investiční aktivity a růst souhrnné produktivity. Různé faktory, jako napjatý trh práce, mohou být katalyzátory pro zavádění nových technologií, což by mohlo podpořit růst produktivity. Vybrané sektory, typu automotive, rovněž prokazují svou schopnost zvyšovat svůj tržní podíl i během obtížných období. Navíc, vyšší výdaje na obranu by mohly pozitivně ovlivnit produktivitu ekonomiky jak v Evropě, tak v České republice. Kromě toho, rostoucí zahraniční investice českých firem mohou přinést do ekonomiky klíčové technologie a know-how.
Přesto však existují i výzvy. Česká ekonomika se stále potýká s vysokou energetickou náročností, kdy budou potřebné investice víceméně pouze na nahrazování starých technologií. Dále, nepružný trh práce může narušovat zavádění strukturálních změn a inovací. Kromě toho, ekonomický vývoj v sousedním Německu, se kterým je Česká republika úzce propojena, bude hrát klíčovou roli.
Na měnovém trhu koruna posílila díky slabému dolaru a konzervativní politice ČNB, která upravuje korunový úrokový diferenciál. Měnový pár EUR/CZK nyní osciluje kolem úrovně 24,70. V nejbližších dnech bude klíčové sledovat domácí odhady inflace pro červen a zápis ze zasedání bankovní rady ČNB. Na globální úrovni pak bude rozhodující výsledek payrolls v USA.
Co se týče eurodolaru, ten se usadil nad úrovní 1,17. Trh očekává týden bohatý na data a setkání centrálních bankéřů v portugalské Sintře. Kromě statistik z amerického pracovního trhu budou tento týden dostupné i inflace v eurozóně. Pátek přinesl vyšší čísla z některých evropských zemí, což může být důvodem silného eura. Dnes se očekávají publikace dat z Německa a Itálie, zatímco zítra budou k dispozici údaje pro celou eurozónu.
Americké akciové trhy minulý pátek ztrácely, ale v závěru obchodování se opět zmátořily. Tento týden budou investoři sledovat klíčové ekonomické ukazatele, které by mohly ovlivnit tržní dění.
