Čeští vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinuli nanoklece, které zvyšují efektivitu léčby rakoviny. „Supramolekulární nanoklícky“ cíleně přenášejí toxické látky do rakovinných buněk, minimalizují poškození zdravých buněk a zvyšují účinnost léčby.

Čeští vědci vytvořili nanoklece, které mohou významně zlepšit léčbu rakoviny. Objev mezinárodního týmu pod vedením odborníků z CEITEC Masarykovy univerzity slibuje efektivnější cílení léčivých látek na rakovinné buňky. Tento vývoj může výrazně zvýšit účinnost léčby.

Výzkumný tým vyvinul nové molekulární útvary nazvané „supramolekulární nanoklícky“. Tyto miniaturní molekulární struktury jsou schopné přenášet léčivé látky přímo do rakovinných buněk, inspirované přirozenými transportními procesy v lidském těle.

Tradiční léky proti rakovině sice účinně ničí rakovinné buňky, ale často poškozují i buňky zdravé. Nová metoda umožňuje přenos toxického palladia přímo do rakovinných buněk, čímž se snižuje riziko poškození okolních zdravých buněk.

Podle Ondřeje Jurčka, vedoucího výzkumného týmu, se nanoklícky skládají z chemicky modifikovaných žlučových kyselin ve spojení s kovovými ionty palladia. Tyto struktury pronikají membránami rakovinných buněk v játrech a uvolňují toxickou látku, což potlačuje jejich životaschopnost.

Proces výroby nanoklícek je podle vědců překvapivě jednoduchý. Jednotlivé složky samy vytvářejí stabilní struktury, které se v laboratorních podmínkách uspořádají během jedné hodiny. Klíčovým aspektem výzkumu byla detailní strukturní analýza těchto schránek, kterou popsal student Subhasis Chattopadhyay jako zdlouhavou detektivní práci.

Testování v biologických studiích přineslo překvapivé výsledky. Kombinace organického ligandu a kovového iontu palladia vedla k výraznému zvýšení pronikání toxického palladia do rakovinných buněk. To způsobilo jejich zmenšení a potlačení životaschopnosti na polovinu. Stejná dávka palladia bez použití nanoklícek neměla takový efekt.

Autoři výzkumu doufají, že tento přístup bude mít v budoucnu velký potenciál pro praktické využití. Nové molekulární útvary by mohly přispět k efektivnějším způsobům léčby rakoviny, které by byly cílenější a šetrnější ke zdravým tkáním. To by mohlo vést k menším vedlejším účinkům pro pacienty a k rychlejší regeneraci po léčbě. Nové molekuly mohou také otevřít cestu k dalším terapeutickým přístupům v jiných oblastech medicíny.