Fakultní nemocnice Plzeň otevřela novou dvoupodlažní nadstavbu pro hematoonkologické oddělení a dárce kostní dřeně. Projekt Obláček, navržený Evou Jiřičnou, nabízí lepší zázemí a vyšší kapacitu pro dárce a pacienty. Financování pokryla ČNRDD.

Na nejvyšším pavilonu Fakultní nemocnice Plzeň byla oficiálně otevřena dvoupodlažní nadstavba pro hematoonkologické oddělení a pro dárce kostní dřeně. Stavba z oceli a skla, budovaná pro ČNRDD (Český národní registr dárců dřeně), nese název Obláček a vznikla podle návrhu Eva Jiřičná. Od prvotní myšlenky po dokončení uplynulo 15 let.

Spodní medicínské patro nadstavby, kde jsou ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy, věnuje ČNRDD fakultní nemocnici. Na osmipatrovém pavilonu B tak přibyla dvě patra. Zvenku budovu zdobí neonový symbol slunce; barvy od žluté po oranžovou se prolínají i v interiéru. V devátém medicínském patře jsou ambulance a stacionář, jsou tam separátory na odběr kostní dřeně i krevních destiček a laboratoře. Desáté patro sídlí Nadace pro transplantace kostní dřeně a ČNRDD, je zde konferenční a vzdělávací zázemí.

Myšlenka postavit nadstavbu přišla do života lékaře Vladimíra Kozu před lety; v roce 2010 to byl jeho návrh, který měl umožnit pacientům s leukemií a poruchami krvetvorby vidět z vyšší perspektivy celé Plzeňsko. Tehdejší spolupráce byla popsána architektkou Evou Jiřičnou, která vzpomíná na počátek spolupráce: „Zavolal mi v deset hodin večer a říkal, že má takový nápad, ale že to strašně spěchá, že je to urgentní.“

Koza zemřel v roce 2012 a trvalo osm let, než se podařilo vyjednat se státem právo, aby nestátní organizace mohla stavět na státní nemocniční budově. Povolení stavět získal registr v roce 2020, stavební práce pak začaly v roce 2022. Celkové náklady přesahují 400 milionů korun a financování šlo plně z prostředků registru.

Obláček doplňuje plošné zázemí pro oddělení: v devátém patře jsou ambulace a stacionář, v desátém patře sídlí Nadace pro transplantace kostní dřeně a ČNRDD. Po stavebních úpravách došlo k navýšení kapacity ambulancí ze 4? na 7 a poté na 14 míst pro stacionář. Kapacita separátoru se zvýšila z asi 50–60 odběrů ročně na 80–90 odběrů.

Pavel Jindra, primář hematoonkologie, uvedl, že plzeňská hematoonkologie pečuje o pacienty z pěti krajů. Ročně jím projdou tisíce pacientů. „Jsme jedno z největších transplantačních center kostní dřeně v ČR. Ročně děláme alogenních transplantací, tedy těch od jiného dárce, kolem 40–50 a autologních transplantací, kdy si pacienti dávají vlastní krvetvorné buňky, děláme 80–100,“ shrnul. Počet pacientů roste a plzeňské centrum transplantuje kostní dřeň i starším pacientům, například kolem sedmdesáti let.

V nové nadstavbě zůstala stejná základní kapacita lůžek, vzniklo však více ambulancí a větší kapacita stacionáře, čímž se zlepšila i péče o dárce a odběry pro pacienty po celém světě. V letošním roce registr dosáhl rekordního počtu dárců. „A těch jsme měli letos rekordní, více než 80,“ uvedl Pavel Jindra.