Fotografka Libuše Jarcovjáková sdílela na sociálních sítích sen, kde její film "Ještě nejsem, kým chci být" byl nominován na Oscara, což se později stalo skutečností rozhodnutím České filmové a televizní akademie. Film složený z fotografií a deníků zachycuje její život od roku 1968 do pádu Berlínské zdi, už bodoval na Berlinale a získal Českého lva. Režisérka Klára Tasovská zdůrazňuje, že dokumentární filmy, jako tento, potřebují stejnou práci jako hrané filmy.

Fotografka Libuše Jarcovjáková na svých sociálních sítích sdílela zvláštní sen, který se jí zdál před velmi zajímavou událostí. Ve snu se ocitla v tramvaji, kde řidič oznámil, že její film 'Ještě nejsem, kým chci být' byl nominován na Oscara. Považovala to za nesmysl, a přesto se o pár hodin později dozvěděla, že se sen stal skutečností. O české nominaci rozhodla Česká filmová a televizní akademie, která informaci zveřejnila na svém webu.

Zajímavostí snímku je, že je složen výhradně z fotografií a osobních deníkových záznamů, které sama Jarcovjáková předčítá. Film pokrývá její život od roku 1968 do pádu Berlínské zdi. Snímek již získal velký úspěch na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale a letos obdržel také cenu Českého lva za nejlepší dokumentární film.

Režisérka Klára Tasovská se již dříve vyjádřila, že dokumentární filmy jsou často podceňované. Ona sama vnímá dokumenty jako kreativní interpretaci reality, která vyžaduje stejně intenzivní práci jako hrané filmy, i když je tomu často věnována menší pozornost a financování.

Libuše Jarcovjáková, uznávaná za své nekonvenční fotografie, získala široké uznání až po dosažení padesáti let. V roce 2017 byla vyhlášena osobností české fotografie podle České asociace profesionálních fotografů. Je absolventkou pražské FAMU, ale většinu své kariéry působila v dělnických profesích.

Její fotografie zachycují různé aspekty společnosti, včetně scén z pražského gay klubu a vietnamské komunity v Československu, a kladou důraz na témata mimo běžnou pozornost. V loňském roce vstoupila do Síně slávy českého designu jako uznání za její tvůrčí a pedagogický přínos.

Ve světle současné nominace na Oscara je zajímavé si připomenout, že do užšího výběru na tuto prestižní cenu se z českých filmů dostaly pouze 'Obchod na korze' (1965), 'Ostře sledované vlaky' (1967) a 'Kolja' (1996).