České Budějovice se chystají na jednu z největších kulturních investic posledních let. Na Senovážném náměstí má vyrůst nová budova Alšovy jihočeské galerie, jejíž náklady mohou přesáhnout miliardu korun. Jihočeský kraj počítá se startem prací v roce 2026 a chce stavbu dokončit do roku 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury – s ambicí nabídnout moderní výstavní sály, zázemí i prostor pro velké akce.

České Budějovice – Jihočeský kraj míří k jednomu z největších kulturních projektů posledních let. Na Senovážném náměstí, v těsné blízkosti kulturního domu Metropol, má vyrůst nová budova Alšovy jihočeské galerie. Záměr se dlouhodobě spojuje s rokem 2028, kdy budou České Budějovice držet titul Evropské hlavní město kultury – a právě do té doby chce kraj stavbu dotáhnout.

Start prací se čeká v roce 2026, cíl je hotovo do „kulturního“ roku 2028

Podle dosavadních informací se počítá se zahájením stavebních prací v roce 2026. V krajských plánech už se projekt objevuje mezi velkými investicemi s tím, že dokončení je cílené na rok 2028. Časový tlak je zřejmý: město i kraj potřebují, aby nová galerie do evropského kulturního roku nevstupovala jen jako vizualizace, ale jako reálný magnet pro návštěvníky.

Vítězný návrh vzešel z mezinárodní soutěže

Podobu budovy určila mezinárodní architektonická soutěž. Jejím vítězem se stal ateliér Marek Chalupa architekti, který uspěl v konkurenci desítek týmů z Česka i zahraničí. Soutěž řešila nejen architekturu, ale i to, co je pro galerii klíčové: provoz, návštěvnické trasy, depozitáře, bezpečnost a stabilní podmínky pro uchovávání umění.

Co má nová galerie nabídnout

Projekt počítá s moderní institucí, která nebude „jen“ výstavní budovou. Vedle výstavních sálů má mít galerie také zázemí pro akce, edukační programy a služby pro návštěvníky. Důležitou součástí má být i technické a provozní zázemí, které současným výstavním prostorům Alšovy jihočeské galerie dlouhodobě chybí – zejména v oblasti uchovávání a ochrany sbírek.

Kolik to bude stát: 800 milionů v zadání, v rozpočtových debatách se řeší už vyšší částky

U velkých veřejných staveb dnes rozhodují nejen návrhy, ale také čísla. V soutěžních podkladech se mluvilo o předpokládaných investičních nákladech 800 milionů korun bez DPH, zároveň se ale v aktuálních rozpočtových výhledech kraje objevují vyšší sumy a konkrétní plánované výdaje pro rok 2026. Po započtení DPH, vývoje cen stavebních prací a rezerv se tak v praxi může celkový účet přiblížit i hranici, o které se mluví nejčastěji – tedy přes miliardu korun.

Senovážné náměstí jako kulturní uzel: galerie má zapadnout do širší proměny centra

Nová budova nevzniká ve vzduchoprázdnu. Senovážné náměstí je součástí širší proměny, která má posílit roli širšího centra jako prostoru pro kulturu, veřejný život i pobyt ve městě. V různých plánech se v lokalitě řeší také úpravy veřejného prostoru a návaznost na okolní kulturní instituce. Právě to je jeden z argumentů, proč kraj i město tlačí na to, aby galerie nebyla „výstavou na okraji“, ale přirozenou součástí živé městské čtvrti.

Největší otazníky: povolení, soutěže a schopnost stihnout termín

Rok 2026 má být startem stavby, ale u podobných investic bývá kritické, co se stihne v přípravě: projektové stupně, povolení, soutěže na zhotovitele a koordinace s úpravami okolí. A protože je cílovým bodem rok 2028, jakékoli zdržení v úvodu se může rychle promítnout do harmonogramu. Kraj i město tak budou v příštích měsících pod drobnohledem – nejen kvůli ceně, ale i kvůli tomu, jestli je termín realistický.