Regiony a města se stále častěji uchylují k inovativním strategiím boje proti vandalismu. Kombinací ochranných polepů, nerezi a legálních prostor pro graffiti snižují riziko poškození veřejného majetku. Tyto metody nejen chrání majetek, ale také kultivují městské prostředí.

Regiony i města bojují s vandalismem efektivněji díky kombinaci polepů, nerezových prvků a uměleckých maleb. Tato hybridní strategie sleduje cíl chránit veřejný prostor a zároveň kultivovat prostředí, které vandaly odradí.

Ochrana vozidel a městské dopravy: fólie, které nespoléhat na náhodu

Milionové škody způsobují vandalové městům a dopravním podnikům každoročně. Příkladem je Dopravní podnik města Brna, který loni zřejmě vyčíslil opravy na více než 6 milionů korun. Podle mluvčí Hany Tomaštíkové často dochází k poškrábání skel a ničení vnitřního vybavení. Dopravní podnik se snaží škodám předcházet například polepováním oken vozidel speciálními fóliemi. Fólie chrání sklo proti poškrábání a instalace jedné fólie vyjde zhruba na tisíc až dva tisíce korun, zatímco výměna skla v nových vozech může dosáhnout až čtyřiceti tisíc korun.

V praxi se prevence osvědčila: vandaly potká především záměr poškrábat skla, zatímco přístřešky a jiné prvky zůstávají častěji nedotčeny díky posílené ochraně.

Praktické dopady a regionální čísla

Na konci srpna v brněnských Husovicích došlo ke krátkému incidentu, kdy trojice mužů poškodila dvě dopravní značky. Jeden z nich se po zásahu strážníků k činu přiznal a uvedl, že šlo o zábavu, s alkoholem v krvi. Městská policie Brno takové případy eviduje pravidelně: „někdy k posprejování zastávkových přístřešků dochází v odlehlejších částech města,“ shrnul Jakub Ghanem z městské policie.

Vedle Brna registrují i další města, která doplňují preventivní nabídku: Břeclav uvedla, že loňské opravy stály milion korun. Náklady jdou ruku v ruce s tím, jaké prvky se chrání: dopravní značky vyšly zhruba na 4,5 tisíce korun a zastávky MHD na deset tisíc korun. Pítko před školou si vyžádalo opravu podruhé, a jeho kompletní výměna se pohybuje kolem 50 tisíc korun.

Výrobky z nerezu a jejich role

Společnosti z Rajhradicích na Brněnsku dodávají městským částem nerezový mobiliář – toalety i umyvadla. AZP Brno uvádí, že s prevencí proti vandalům se pracuje na designu, který činnost vandala znesnadní a zkomplikuje poškození. Výrobky jsou koncipovány tak, aby vydržely náročné prostředí a vyžadovaly minimální údržbu. Zdeněk Kuchta uvedl, že největší šanci na úspěšnou ochranu mají prvky bez zbytečných detailů, které by lákaly vandalismus, a že běžně dodávané výrobky míří do veřejných toalet, ale i na dálniční odpočívadla.

Brněnská městská část Brno-střed již využívá jen nerezové toalety a lavičky s ochranou proti vandalům. Na hlavním nádraží je kladen důraz na prvky odolné vůči vandalům; málo detailů a vysoká odolnost snižují nároky na údržbu.

Legální stěny, graffiti a kultura veřejného prostoru

Dalším prostředkem boje proti vandalismu jsou legální stěny. Města mapují a provozují legální plochy pro graffiti přes portály jako Pantograff, čímž snižují motivaci k nelegální tvorbě. V Brně se tímto tématem zabývá i magistrát, který plánuje rozšířit legální zóny i na nedávno otevřené náplavky, kde se nelegální graffiti objevilo krátce po zpřístupnění.

Podobnou strategii volí i další města: České Budějovice zapojují street art do rekonstrukcí, aby stěny přetvořily v kulturní prvky. Dopravní podnik České Budějovice uvádí, že pomalované objekty jsou méně terčem vandalů než jednobarevné fasády. Praha spolu s dalšími městy řeší plochy určené pro legální graffiti, které mají kultivovat veřejný prostor.

Podle údajů za poslední roky se policie potýká s vysokým počtem případů sprejerství, ale postupy měst a dopravních podniků – ochranné nátěry, elektrické ploty a legální stěny – postupně snižují rozsah škod a zvyšují odolnost městských interiérů a dopravních uzlů.