Mrazy nutí myslivce častěji doplňovat krmelce (seno, oves, ječmen, sůl). Veřejnost může pomoci jablky nebo senem, ale vždy po dohodě s myslivci, aby se zvěř zbytečně nevyrušovala.

Myslivci i pracovníc městských lesů doplňují krmivo v krmelcích častěji než obvykle. Cíl je jasný: pomoct zvěři překonat nejtěžší období. Krmelec ale nemá nahrazovat přirozenou potravu v lese.

V krmelcích se střídá seno a jádro. Na Domažlicku sází především na oves, protože je pro spárkatou zvěř lépe stravitelný. Přidává se i ječmen, který láká divočáky. Seno je nutné hlídat – jakmile navlhne nebo zčerná plísní, musí pryč a nahradit ho nové.

Součástí krmelišť bývá také sůl a minerální lizy, které si zvěř bere podle potřeby. V praxi pomáhají hlavně v zimě a na konci březosti, kdy samice doplňují minerály.

Lesníci a myslivci poznají návštěvníky krmelce snadno podle stop. Na krmeliště chodí daňci, srny i divočáci. V údolí u Bystřice, v tzv. Zapomenutém údolí, se pohybuje také jelen evropský nebo sika. 

Pomoci může i veřejnost. Ale s rozumem

Do lesů v Plzeňském kraji míří v zimě i lidé, kteří chtějí zvěři přilepšit. Smysl to mít může, ale je nutné držet se pravidel a především domluvit se s místními myslivci nebo správcem lesa. Pokud lidé chodí ke krmelcům bez rozmyslu, často zvěř zbytečně vyplaší. A ta v mrazu ztrácí energii, kterou potřebuje šetřit.

Bezpečnější volbou je seno, oves nebo běžné místní ovoce a zelenina, typicky jablka nebo kořenová zelenina. Problém bývá pečivo – vlhne, plesniví a může zvěři způsobit vážné trávicí potíže. Nevhodné je i exotické ovoce.

Co platí podle pravidel myslivosti

Péče o zvěř není jen dobrá vůle. Zákon o myslivosti ukládá uživatelům honiteb povinnost provozovat krmelce a další zařízení a v době nouze zvěř přikrmovat. Za dobu nouze zákon výslovně považuje i extrémně vysokou sněhovou pokrývku.

Z toho plyne jednoduché doporučení: chcete-li v zimě pomoci, nejdřív se ozvěte místním myslivcům nebo lesníkům. Krmení umisťujte tam, kde o něm budou vědět a kde se bude kontrolovat. A do lesa choďte tak, aby zvěř co nejméně rušili.

Stejné upozornění připomínají i Lesy ČR, které dlouhodobě varují, že i dobře míněná pomoc může zvířatům uškodit, pokud je nevhodná nebo spojena s častým rušením u krmelišť.