V Moravskoslezském kraji včelaři letos čelí bezprecedentní úmrtnosti včelstev přes 27 %, což je důsledkem teplé zimy a šíření nemocí. Kritická situace je zaznamenána v celém Česku. COLOSS projekt sleduje tento vývoj, s více než 160 000 ztracenými včelstvy.
Včelaři v Moravskoslezském kraji čelí letos bezprecedentním ztrátám v důsledku teplé zimy. Průměrná úmrtnost včelstev v regionu dosáhla přes 27 procent, některé oblasti hlásí dokonce až stoprocentní ztráty. V porovnání s běžnými lety, kdy se úmrtnost pohybuje kolem deseti procent, je současná situace alarmující. Odborníci upozorňují, že velké ztráty nebyly letos zaznamenány jen v regionu, ale plošně napříč celou Českou republikou.
Mezinárodní projekt COLOSS, vedený Jiřím Danihlíkem z Univerzity Palackého v Olomouci, monitoruje stavy včel v ČR a upozorňuje na neobvyklý vývoj situace. Letos uhynulo přes 26 procent včelstev v rámci celé země, což znamená přes 160 tisíc ztracených včelstev z celkových 645 tisíc. Podle odborníků za to mohou především extrémní výkyvy počasí, které mají významný vliv na šíření chorob mezi včelami.
Zima mezi lety 2019 a 2020 byla také teplá a způsobila ztrátu více než 35 procent včelstev v Moravskoslezském kraji. Avšak letos je situace unikátní, protože takové úhyny jsou nyní zaznamenány plošně po celé republice i mimo ni. Například na Bruntálsku ztráty dosáhly jedné třetiny, což potvrzuje závažnost situace. Ohniska moru včelího plodu a hniloby včelího plodu na Frýdecko-Místecku a Jablunkovsku situaci ještě komplikují.
Podle včelaře Vladimíra Procházky z Frýdecko-Místecka je úmrtnost včelstev letos velmi vysoká a podstatně ovlivněna rozšířením více nemocí současně. Silná včelstva často padnou za oběť loupení zásob, což do úlu přináší další škůdce a nemoci. Lukáš Kozelský z Města Albrechtice dodává, že problémy, jako je varroáza a přírodní katastrofy, postihly i drobné včelaře v jeho okolí.
Vítkovsko hlásí stejně závažné ztráty, přičemž některé okrsky evidují úplné vymření včelstev. Rostislav Imrýšek, předseda Českého svazu včelařů ve Vítkově, uvádí stoprocentní úhyny na Klokočově či Kružberku.
Otázka, jaký bude letos výnos medu, zůstává otevřená. Loňský rok byl mimořádně úspěšný, ale současná situace je nejistá. Včelaři se zaměřují na kvetení lip, což je pro med základní zdroj sladiny. Lukáš Kozelský je optimistický a konstatuje, že už letos dvakrát stáčel med díky bohatému květu lip.
