Archeologové v Ústí nad Labem objevili mimořádné naleziště pravěkých lovců, obsahující ostatky 19 mamutů, sobů, koní a nosorožce. Tento nález je unikátní nejen v Čechách, ale i v celoevropském měřítku a nabízí cenný pohled na zpracování zvířat během gravettienu.

Nález ostatků 19 mamutů v Ústí nad Labem: evropský unikát

V Ústí nad Labem, na místě budoucího justičního paláce, učinili archeologové v roce 2024 pozoruhodný objev. Identifikovali nález skládky kostí pravěkých lovců, která je stará přibližně 26 tisíc let. Tento nález zahrnuje ostatky neuvěřitelných devatenácti mamutů a nabízí jedinečný pohled na způsob, jakým dávní lovci tato zvířata zpracovávali.

Mimořádný objev a jeho význam

Archeologický tým vedený Petrem Lisskem, ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, považuje tento nález za unikát nejen v Čechách, ale i v celoevropském kontextu. Identifikace proběhla na základě mandibulí – dolních čelistí, které byly nalezeny ve vrstvách zeminy. Jedná se o zbytky zpracovaných zvířat, které tehdejší lovci zanechali na jednom místě. Nejde o samotné tábořiště, ale o místo, kde byla zvěř rozebírána. Vzhledem k tomu, že šlo o rozsáhlý a složitý výzkum, zveřejnili archeologové podrobné výsledky až v roce 2025, kdy mohli potvrdit mimořádný rozsah nálezu.

Kultura gravettienu a lokalita nálezu

Objevené nálezy pocházejí z období gravettienu – mladého paleolitu, známého rozvojem kultury lovců mamutů. Zatímco dříve byly známy lokality hlavně v povodí Dunaje, Odry a na jižní Moravě (Dolní Věstonice, Pavlov), objev v Ústí nad Labem posouvá hranice jejich výskytu na západ. Podle odborníků jde o lokalitu z mladší fáze gravettské kultury, kdy lidé více migrovali a opouštěli klasická velká tábořiště.

Ochrana nálezů a další objevy

Lokalitu tvoří tenká tmavší vrstva více než dva metry pod povrchem, díky čemuž ji lze snadno přehlédnout. Její konzervaci zajistila navátá spraš z doby posledního ochlazení. Kromě mamutích kostí našli archeologové i ostatky sobů, jelenovitých, koní a nosorožce srstnatého. Objevili také ohniště, množství kamenných nástrojů a čepelí, nožů a škrabadel. Zajímavostí jsou čedičové bloky, které mohly sloužit k drcení kostí pro získání morku.

Hypotézy a další výzkum

Jedna z hypotéz naznačuje, že se v oblasti dnešního Klíšského potoka nacházelo hlubší údolí nebo soutěska, kde bylo možné mamuty snáze ulovit. Zvěř se zde mohla pást na stepních trávách a lovci mohli využívat strategických výhod prostředí. Archeologové nyní doufají, že se podaří odkrýt i samotné tábořiště blízko skládky kostí. To však není jisté, protože oblast je dnes z velké části zastavěná. I proto trvalo téměř rok, než odborníci zpracovali nálezy do podoby, která umožnila jejich prezentaci veřejnosti.

Budoucí plány a veřejná prezentace

V rámci nového justičního paláce panuje zájem připomenout tento významný objev. O přesné podobě této připomínky se však ještě diskutuje. V roce 2028 se plánuje rozsáhlá archeologická výstava v ústeckém muzeu, kde bude věnována pozornost i lokalitě Bukov. Podle odborníků jde o objev, který nemá v Evropě obdoby a může se stát chloubou města Ústí nad Labem.