Nemocnice v Plzeňském kraji přeuspořádávají lůžka: klesají akutní kapacity, rostou lůžka pro následnou, rehabilitační a dlouhodobou péči. Změny žene stárnutí obyvatel, financování a nedostatek personálu.

České nemocnice ve větší míře mění strukturu lůžek. Ubývá míst pro akutní případy, přibývá lůžek pro doléčování, rehabilitaci a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. Tlak roste i v Plzeňském kraji; populace tu stárne a v některých okresech je to viditelnější než jinde.

Trend podporují i zdravotní pojišťovny. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny v roce 2025 přibylo v Česku zhruba 600 lůžek pro následnou a dlouhodobou péči a pojišťovna nasmlouvala další stovky míst. Současně zmizela téměř dvě tisícovky akutních lůžek, která zůstávala nevyužitá. VZP na podobná čísla upozorňovala už na jaře 2025, když mluvila o zrušení přibližně 1 800 akutních lůžek a o tom, že část z nich by se měla proměnit v následnou péči.

Sušice omezila akutní provoz a posílala následnou péči

Změny se nejčastěji dotýkají menších nemocnic. Typickým příkladem je Sušická nemocnice, která v posledních letech omezila akutní provoz a část lůžek převedla do následné péče. Nemocnice spolupracuje s většími zařízeními, která jí posílají pacienty k doléčení a rehabilitaci; opačně zase odcházejí pacienti, kteří se zhorší a znovu potřebují akutní zásah.

Pro pacienty to často znamená rozdíl mezi krátkým pobytem na specializovaném oddělení a dlouhým čekáním na návaznou službu. Právě takové „mezistupně“ dnes v řadě míst chybí. Výsledek je známý: lidé zůstávají déle na akutních lůžkách i tehdy, když už akutní péči nepotřebují.

Stárnutí v Plzeňském kraji zvyšuje potřebu péče

Demografická data pro Plzeňský kraj vysvětlují, proč se téma objevuje stále častěji. Podle projekcí Českého statistického úřadu tvořili lidé ve věku 65+ v roce 2024 asi pětinu obyvatel kraje. Do dalších desetiletí má jejich podíl dál růst a na přelomu let 2080 a 2081 se má blížit jedné třetině. Stárnutí se v rámci regionu neprojevuje rovnoměrně — vyšší podíl starších obyvatel je častější v menších obcích a v okrajových částech kraje, mimo jiné na Klatovsku a Rokycansku.

Zároveň pokračuje úbytek narozených dětí, což se už promítá i do nemocnic. Celostátně ubývalo nejvíc akutních lůžek v gynekologii a porodnictví kvůli nižšímu počtu porodů. Další lůžka mizí v chirurgii, protože se zkracuje doba hospitalizace a část výkonů přechází do jednodenní péče.

Kolik lůžek se může ještě změnit

Podle odhadů statistiků má transformace pokračovat. Do roku 2035 může být potřeba převést na následnou a dlouhodobou péči až deset tisíc lůžek. Důležité je, že nejde o „škrt“ v dostupnosti, ale o přesun kapacit tam, kde jsou víc potřeba. Důraz má být hlavně na lůžka, která se pro akutní péči dlouhodobě neplní.

Ústav zdravotnických informací a statistiky už dříve upozornil, že na akutních odděleních končí velká skupina pacientů, pro které by byla vhodnější následná nebo dlouhodobá péče. Má to dopad jak na finance, tak na personál. Akutní lůžko je dražší a personálně náročnější, i když pacient často potřebuje především ošetřování, rehabilitaci a sociální podporu.

Akutní péče má zůstat dostupná

V Plzeňském kraji udržují síť akutních oddělení především krajské nemocnice. Skupina Nemocnice Plzeňského kraje uvádí, že dohromady pracuje s více než tisícovkou lůžek. Například Klatovská nemocnice má přes 300 lůžek, z nichž část je určena pro následnou péči. Podobně Domažlická nemocnice počítá ve svých kapacitách i s lůžky následné či sociální péče.

Kraj zároveň počítá s tím, že dostupnost akutní péče mimo Plzeň musí zůstat zachovaná. Proto schválil pro rok 2026 stejný příspěvek na provoz krajských nemocnic jako v předchozím roce. Peníze mají pomoci udržet služby, které se ne vždy plně pokryjí z úhrad pojišťoven.

Největší brzda je personál

Změny ale narážejí na nedostatek personálu. Některé nemocnice se obávají, že s úbytkem akutních lůžek ztratí možnost vychovávat lékaře ve všech oborech a hůře udrží týmy. Důležitý vliv mají také místní samosprávy, protože nemocnice v menších městech často patří mezi hlavní zaměstnavatele.

Nové vedení ministerstva zdravotnictví chce v roce 2026 jednat s pojišťovnami o dalším postupu. V praxi půjde hlavně o to, aby se v regionech včetně Plzeňského kraje podařilo sladit tři věci: reálnou potřebu obyvatel, dostupnost akutní péče a počet zdravotníků, které je v daném místě dlouhodobě možné sehnat.