Proto Fakultní nemocnice Plzeň se svým Komplexním onkologickým centrem na půdě Onkologické a radioterapeutické kliniky čelí tomuto náporu nemocných neustálým rozšiřováním diagnostických vyšetření i vysoce preferované ambulantní onkologické léčby. Na vytíženém denním stacionáři je pacientům podávána jak cílená léčba v rámci precizní medicíny, tak chemoterapie, imunoterapie a podpůrné léčebné zákroky.
„Intervalová návštěva pacientů na cytostatické léčbě se obvykle pohybuje v rámci jednoho až třítýdenních cyklů. Denní stacionář začínal s 25 lůžky, v současné době jich máme k dispozici 37 a nabízíme pacientům komfortní, klidné a příjemné prostředí. Ke stacionáři náleží nově i aplikační místnost, kde se kromě podávání vybraných léčiv, tedy hormonální terapie a imunoterapie, provádí i malé invazivní výkony, jako jsou punkce ascitů, podávání transfuzních přípravků a převazy chronických ran,“ říká přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA.
Za rok 2022 bylo na denním stacionáři ošetřeno 12 025 pacientů, v roce 2023 jich bylo 13 931 a nárůst je patrný i v roce 2024. Hospitalizováno je v průměru 4 000 pacientů ročně. Počet nemocných každoročně stoupá i v chemoambulancích. V roce 2021 byly otevřeny pouze dvě pracoviště, nyní už jsou v provozu čtyři. V roce 2022 zde bylo ošetřeno 19 890 pacientů, v loňském roce 25 580. Celkem v současné době provozuje klinika devět ambulancí, včetně konziliární, která je místem setkávání multidisciplinárních týmů. „Je zřetelné, že trendem v onkologické léčbě je vzrůstající potřeba ambulantní péče. Když v roce 2011 vznikala nová budova Onkologické a radioterapeutické kliniky, vytvářelo se více lůžek pro hospitalizace. V současnosti, pokud to zdravotní stav pacientů dovolí, přesouváme péči z hospitalizace do denních stacionářů. Díky domácímu prostředí pacienti lépe zvládají svoji náročnou léčbu, psychická podpora rodiny má velký vliv na jejich uzdravování. Pokrok v léčbě onkologických pacientů je opravdu výrazný,“ dodává ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.
