Ostravská zoo zaznamenala naději na nové hroší mládě díky spojení samce se dvěma samicemi. Chov hrochů je pro zoo důležitý, ačkoliv je náročný. Populace hrochů ve volné přírodě i chovech je ohrožena ztrátou stanovišť a ilegálním lovem.
Hroší radovánky v ostravské zoologické zahradě přinášejí naději na možné příchody nového mláděte. Chovatelé poprvé umožnili setkání hrošího samce se dvěma samicemi a byli svědky pokusů o rozmnožení. O úspěšnosti však bude jasné až za několik měsíců, konkrétně po uplynutí až osmi měsíců.
Ostravská zoo klade velký důraz na chov hrochů, což podtrhuje i její logo. Od roku 1972, kdy se zde narodilo první hroší mládě v tehdejším Československu, se instituce věnuje náročnému chovu těchto zvířat již více než padesát let. Nyní zoo domovuje šestiletého samce, původně z německého Karlsruhe, a dvě samice - dvanáctiletou matku a její pětiletou, již dospělou dceru.
Inspektor chovu Matěj Vrúbel vysvětlil, že samce drželi na oddělené straně, avšak mohla probíhat interakce přes dělicí bariéru. „Samec, který přišel jako submisivní zvíře, postupně získával jistotu a už si věřil natolik, aby mohl být propojen se samicemi,“ uvedl Vrúbel.
Chovatelé byli při spojování hrochů opatrní, protože vzájemné interakce těchto velkých zvířat mohou být rizikové a vést ke zranění. Naštěstí nebylo nutné zvířata oddělit. Drobné potyčky mezi nimi byly spíše rituální a souvisely s nastavením hierarchie v jejich skupině.
Samec se snažil o spáření s oběma samicemi. 'Zda bylo úspěšné, zjistíme nejdříve za osm měsíců,' uvedla mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková. Chovatelé nyní doufají, že pokračují v dřívější úspěšné historii ostravského chovu hrochů.
Populace hrochů v zoologických zahradách není příliš početná. Kvůli vysokým nárokům na technologicky vyspělé chovatelské zařízení ubývá i zájem o jejich chov. V Evropě je nyní zachováno 190 jedinců ve 72 institucích.
Hroch obojživelný, který žije v afrických oblastech jižně od Sahary, dnes vídáme na menších, fragmentovaných územích. Populace v přírodě jsou ohroženy ztrátou přirozených stanovišť přeměňovaných na zemědělskou půdu a také nelegálním lovem kvůli masu a zubům. Zuby hrochů jsou na černém trhu využívány jako náhražka slonoviny. To vše činí hrochy v přirozeném prostředí stále ohroženějšími, jak upozorňuje Šárka Nováková.
