Budoucnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově zůstává nejistá, přestože ministr kultury slíbil rozhodnutí. Momentálně není známo konkrétní umístění, přestože začíná vznikat shoda na změně lokace v rámci barokní zahrady.

Budoucnost otáčivého hlediště v Českém Krumlově je dál nejistá

Místo pro nové otáčivé hlediště v Českém Krumlově zatím není určeno. Ačkoli ministerstvo kultury dříve avizovalo, že rozhodnutí padne, závazný plán ani jasné stanovisko dosud nevzniklo. Situace se sice vyvíjí, ale k finální dohodě zatím nedošlo.

Ministerstvo v poslední době hovoří o tom, že se rýsuje politická i odborná shoda na variantě umístit točnu do prodloužení barokní zahrady, konkrétně do prostor bývalé zásobní zahrady zámku. Takové řešení by umožnilo zachovat venkovní představení a přitom ochránit výjimečné světové hodnoty UNESCO. Nová poloha by navíc přinesla možnost navýšit kapacitu hlediště, vytvořit důstojné zázemí pro diváky a nabídnout lepší podmínky pro scénu i kulisy.

Nejistota ale trvá a dopadá především na Jihočeské divadlo a jeho herce. Ti se musejí každý rok znovu dohadovat s Národním památkovým ústavem o fungování v zámecké zahradě, což ovlivňuje i délku sezóny pod širým nebem. Ředitelka divadla Martina Schlegelová připomíná, že opravená Bellaria vyžaduje provázání se zázemím, což nutí sezonu zkracovat – a to se projevilo i letos.

Letošní program musel být zkrácen o dvanáct představení oproti loňsku, i když pro příští rok se počítá s mírným nárůstem. V létě 2025 navštívilo otáčivé hlediště téměř 53 tisíc diváků a návštěvnost se blížila maximálním kapacitám. Přitom podle původních plánů měla být poslední sezóna před Bellarií odehrána už v roce 2023.

Náměstek hejtmana Petr Maroš (ODS) upozorňuje, že o definitivním umístění zatím jasno není. V úvahu připadá nejen zásobní zahrada, ale také Kvítkův dvůr – obě varianty se ovšem nacházejí v těsném sousedství zámecké zahrady.

Na financování projektu by se mělo podílet především ministerstvo kultury, které by pokrylo přibližně 60 až 70 procent celkových nákladů. Investice se odhaduje na zhruba 1,5 miliardy korun a kromě ministerstva se na ní mají podílet i město České Budějovice a Jihočeský kraj.

Pro divadlo samotné představuje současná situace řadu dalších provozních problémů. Malé divadlo v Hradební ulici se potýká s vlhkostí a plísněmi, diváci často čekají venku před začátkem představení. Hlavní budova u řeky Malše i scéna v Metropolu navíc zůstávají do budoucna nejisté. Město proto připravuje varianty, například přesun Malé scény do opraveného Kulturního domu Slavie či hledání náhradního prostoru pro Metropol.

Jihočeské divadlo zahrnuje čtyři soubory – činohru, balet, operu a malou scénu. V uplynulém roce přilákala jejich představení téměř 120 tisíc diváků. Otáčivé hlediště přitom tvoří zásadní část návštěvnosti i finančních výsledků divadla. Prodej vstupenek na příští ročník začne 1. října.