Ministerstvo dopravy navrhuje převod výnosů z pokut za rychlost do Státního fondu dopravní infrastruktury; obce v Plzeňském kraji varují, že by to ohrozilo jejich rozpočty a provoz radarů.

Ministerstvo dopravy připravuje změnu, která by mohla významně zasáhnout obce i jejich rozpočty. Navrhuje, aby peníze vybrané z pokut za měření rychlosti přestaly zůstávat na radnicích a putovaly do Státního fondu dopravní infrastruktury. V Plzni a dalších městech Plzeňského kraje se tak znovu otevírá debata: jde u radarů především o bezpečnost, nebo se z nich stal stabilní zdroj příjmů?

Ministerstvo tvrdí, že přesun peněz pomůže vytvořit jasnější pravidla a udělat pořádek v systému. Resort zároveň sbírá od obcí údaje o tom, kolik měřících zařízení mají, kolik stojí jejich provoz a jak s výnosy z pokut nakládají. Dopisy s deseti otázkami dorazily na radnice před Vánocemi 2025; obce měly odpovědět do poloviny ledna 2026.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (SPD) změnu zdůvodňuje snahou o větší přehled: stát chce vědět, zda obce používají výnosy výhradně na dopravu, nebo i na jiné účely. Na radnicích ale roste obava, že pokud obce o peníze přijdou, přestane smyslně fungovat i samotné měření.

V Plzni má bezpečnost přednost, peníze až na druhém místě

Ve Plzni vedení města dlouhodobě zdůrazňuje, že radary slouží především ke zklidnění dopravy. Náměstek pro dopravu Aleš Tolar (STAN) připomíná, že primárním cílem je bezpečnost a snížení rychlosti v rizikových úsecích. Pokud by stát výnosy přisvojil, město by přesto dál neslo část práce a nákladů spojených s přestupky.

Plzeň má podle dřívějších informací šest úsekových měření. V minulých letech plynuly výnosy z pokut do městského rozpočtu, který je mohl použít podle aktuálních priorit, typicky i na dopravu a bezpečnější ulice.

Kde se vybírá nejvíc v Plzeňském kraji: Valík a Přeštice

Největší objemy pokut v kraji se soustředí kolem dálnice D5 a tunelu Valík. Ten je dlouhodobě jedním z nejvýnosnějších míst v regionu. Agendu přestupků tam jako obec s rozšířenou působností vyřizují Přeštice, i když tunel leží u jiné obce.

Přeštice podle dostupných údajů získaly v letech 2023 a 2024 zhruba 13 milionů korun ročně. Radnice upozorňuje, že část těchto peněz pohlcuje administrativa: potřebují lidi na vyřizování přestupků, technické zajištění i náklady na doručování dokumentů. Starosta Tomáš Chmelík (STAN) naznačil, že je ochoten uvažovat o kompromisu, ale až po odečtení skutečných nákladů, které město s agendou má.

Další města: miliony i bez dálnice

Významné částky dokážou v Plzeňském kraji přinést i městské úseky měření rychlosti. Kromě Plzně se zmiňují například Klatovy a Rokycany, kde radary zachytávají přestupky v konkrétních problematických místech. Výnosy se však mohou rok od roku výrazně lišit, třeba kvůli uzavírkám nebo opravám komunikací, kdy klesne provoz i počet přestupků.

Ne všude to „vydělává“: Nepomuk jako příklad

Debata má i druhou stranu. Například Nepomuk na jižním Plzeňsku uvedl, že úsekové měření sice pomohlo zklidnit dopravu, ale finančně pro město výhodné nebylo. Kvůli provozním nákladům a agendě kolem přestupků tam výnosy nedokázaly pokrýt všechny náklady.

Co by změna znamenala pro obce

Pokud by stát skutečně přesunul výnosy do Státního fondu dopravní infrastruktury, obcím by zůstaly provozní náklady, ale zmizela by část motivace radary provozovat. V mnoha městech se totiž vybavení a obsluha hradí právě z peněz z pokut: zaměstnanci, technika a celý proces. Pokud se tento finanční model rozpadne, může se stát, že některé radnice měření omezí nebo úplně vypnou.

V sázce nejsou jen městské rozpočty, ale i to, kdo a jak bude hlídat rychlost tam, kde se lidé dlouhodobě stěžují na nebezpečnou jízdu. Plzeň a další obce v kraji proto čekají na návrh státu, který by zachoval bezpečnostní efekt radarů a zároveň byl pro samosprávy finančně udržitelný.