Populace hlavního města poprvé v historii překročila hranici 1,4 milionu obyvatel. Růst způsobil zejména příliv nových obyvatel díky migraci, zatímco přirozený přírůstek zůstal v záporných hodnotách. Statistiky za první tři čtvrtletí roku 2025 zároveň ukazují pokles počtu sňatků, mírný nárůst rozvodů a významné rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi.

Praha poprvé překročila významnou populační hranici

Předběžné údaje Českého statistického úřadu ukazují, že v období od prvního do třetího čtvrtletí roku 2025 vzrostl počet obyvatel Prahy na celkových 1 400 761 osob. Oproti konci roku 2024 tak hlavní město zaznamenalo nárůst o 2 881 obyvatel a historicky poprvé se dostalo nad hranici 1,4 milionu.

Zvýšení počtu obyvatel bylo v uvedeném období dosaženo výhradně migrací. Do města přibylo více lidí, než kolik se z něj vystěhovalo, přičemž stěhování ze zahraničí mělo na celkový růst výrazně pozitivní vliv. Naopak stěhování do ostatních regionů České republiky vedlo k úbytku, který výsledek pouze částečně korigoval.

Detailní pohled na demografický vývoj

Ke konci září 2025 žilo v Praze 682 866 mužů a 717 895 žen, přičemž ženy tvořily 51,3 procenta populace. Z celostátního pohledu se Praha stala jedním ze dvou krajů, které vykázaly růst počtu obyvatel. Většina ostatních regionů zaznamenala úbytky, což se projevilo i na meziročních rozdílech v počtech obyvatel.

V samotném hlavním městě byl přirozený vývoj populace záporný. Počet zemřelých převýšil počet narozených, což demografickou bilanci ovlivnilo spolu s migračním přírůstkem. Celkem zemřelo 8 955 osob a narodilo se 8 217 dětí, což představovalo nejnižší počet narozených v rámci celé České republiky.

Vývoj manželské a rodinné statistiky

V prvních třech čtvrtletích roku 2025 bylo v Praze uzavřeno 4 997 sňatků, což představovalo meziroční pokles. Relativní hodnota 4,8 sňatků na 1 000 obyvatel však Praha stále řadila mezi regiony s vyšší sňatečností. Ve stejném období bylo zaznamenáno 1 757 rozvodů, což odpovídalo mírnému nárůstu oproti předchozím rokům.

Rozdíly mezi městskými částmi

Vývoj v jednotlivých městských částech se výrazně lišil. Největší nárůst počtu obyvatel byl evidován v Praze 9, která zaznamenala přírůstek 1 619 osob. Výrazně rostla také Praha 5 a Praha 10. Naopak některé části, například Praha 11, Praha 13 či Praha 2, vykázaly úbytky obyvatel.

Statistiky zahrnují osoby s trvalým pobytem na území hlavního města a také lidi s dlouhodobými pobyty, včetně občanů Evropské unie s přechodným pobytem. Údaje jsou předběžné a mohou být dále upřesněny v rámci celoroční bilance.