Průměrný Pražan vyplýtvá 26 kg jídla ročně. Výzkum Mendelovy univerzity odhalil, že příjem domácnosti, životní styl a motivace ovlivňují plýtvání. Nejčastěji se vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo. Projekt Prague Food Waste zkoumá příčiny a edukuje,

Průměrný obyvatel Prahy vyplýtvá týdně půl kilogramu potravin, což ročně znamená, že na osobu připadá 26 kilogramů vyhozeného jídla. Tyto výsledky pocházejí z projektu Prague Food Waste, který realizovali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Z jejich analýz vyplývá, že na míru plýtvání má vliv příjem domácnosti.

Výzkumníci prováděli analýzy odpadu napříč různými lokalitami v Praze. Podle hlavní řešitelky projektu Lucie Veselé hrají příjem domácnosti, životní styl a motivace klíčovou roli v tom, jak moc se plýtvá.

Ve srovnání s podobnou studií z Brna v letech 2019-2022, kdy průměrný obyvatel města vyhodil 37 kilogramů potravin ročně, se situace lehce zlepšila. Lucie Veselá upozorňuje, že to neznamená, že by lidé nyní plýtvali více, ale spíše, že růst cen potravin motivuje domácnosti, aby šetřily.

Přestože mnoho lidí nakupuje potraviny, často si ve městě pochutnávají na jídlech v restauracích. Mladší generace podle odborníků plýtvá více. Edukace a informovanost v této oblasti se ukazují jako účinné prostředky pro zlepšení této situace.

Přibližně 13 procent objemu odpadu domácností tvoří potravinové zbytky, což je třetí největší položka ihned za spalitelným odpadem a nezbytným biologickým odpadem. Ovoce, zelenina a pečivo tvoří více než polovinu potravinového odpadu. Maso, vejce a ryby se vyhazují nejméně.

Odborníci také zdůrazňují vliv sociálního postavení na míru plýtvání. Například obyvatelé luxusnějších čtvrtí vyhazují častěji hotová jídla, zatímco venkovské a sociálně vyloučené lokality mají sklony k plýtvání ovocem a zeleninou, kvůli vlastní produkci a dostupnosti.

Sezónní trendy ovlivňují plýtvání také. V letních měsících se více plýtvá hotovými jídly a nápoji, zatímco u pečiva a zeleniny jsou čísla konstantní po celý rok. Celkově se přes léto plýtvá potravinami nejméně, protože lidé tráví čas mimo domov.

Výzkum také analyzoval ekonomické důvody plýtvání. Domácnosti s nižšími příjmy obvykle lépe plánují spotřebu a více sledují trvanlivost potravin. Vyšší příjmové skupiny často vyhazují kvůli nesplnění očekávání, například jim koupědaná jídla nechutnají.

Cílem projektu bylo také nalézt metody, jak snížit vyhazování potravin. Ukázalo se, že tradiční a online formy komunikace jsou účinné u nízkopříjmových skupin, zatímco vyšší příjmy lépe reagují na digitální komunikaci a podcasty.

Součástí projektu vznikl manuál s názvem 'Jak šetřit jídlem v domácnostech', který má pomoci městům efektivně komunikovat problematiku plýtvání potravinami. Kampaň zdůrazňuje, že hodnota vyhozeného jídla může dosáhnout až osmnácti tisíc korun ročně na domácnost.

Projekt Prague Food Waste byl realizován ve spolupráci s organizacemi Zachraň jídlo, Mendelovou univerzitou v Brně a výzkumnými organizacemi INESAN a GREEN Solution, a podpořen Technologickou agenturou ČR a ministerstvem životního prostředí. Cílem je nalézt účinné metody a prostředky pro redukci potravinového odpadu.