Vysoké náklady na bydlení v Praze ovlivňují rozpočty domácností, ale spotřebitelská nálada zůstává nad průměrem. Přes náklady na bydlení se Pražané nebojí utrácet úspory. Pouze 14 % domácností má problém s neočekávanými výdaji. Průměrná hrubá mzda vzrostla na 62 472 Kč, ale náklady na bydlení stále tvoří velkou zátěž.

Vysoké náklady na bydlení v hlavním městě Praze výrazně ovlivňují rozpočty domácností. Přesto ale spotřebitelská nálada zůstává nad celostátním průměrem a obyvatelé města stále častěji utrácejí své úspory v obchodech. Pro více než desetinu domácností je ale stále těžké financovat nečekané výdaje nebo si dovolit dovolenou, přesto Praha v hospodářské statistice vykazuje pozitivní výsledky ve srovnání s ostatními regiony.

Aktuální analýza Českého statistického úřadu s názvem 'Čísla z první ruky Praha – 2024' popisuje ekonomickou situaci v hlavním městě, přičemž zdůrazňuje, že pandemické restrikce ani příchod uprchlíků z Ukrajiny nenarušily status metropole jako finančně silné oblasti. Pouze třetina domácností má obtíže s pokrytím výdajů a nečekaný náklad ve výši 15 600 korun je problémem pro 14 % z nich. Na týdenní dovolenou si pak nemůže dovolit vyrazit 11 % domácností.

Hlavní město vyniká i v porovnání se Středočeským krajem, kde se pětiprocentní podíl domácností musí uskromnit například při vytápění nebo výběru potravin. Pražská populace obecně těží z vyšší úrovně vzdělání, pracovní struktury a nadprůměrných příjmů. Pražská průměrná hrubá mzda totiž podle nejnovějších údajů vzrostla o 4,8 % po započtení inflace a dosáhla 62 472 korun měsíčně, což Prahu řadí mezi kraje s nejvyšším růstem mezd.

Přestože mzdy jsou v Praze vyšší, náklady na bydlení výrazně ukrajují z příjmů. Pro téměř 18 % domácností představují velkou zátěž, což potvrzuje i průzkum, kde nájemné tvoří více než třetinu nákladů na bydlení. Cena za metr čtvereční bytu v novostavbě se pohybuje kolem 477 korun.

Přesto se ale situace mění. Mnozí obyvatelé, kteří se dosud zaměřovali na spoření pro horší časy, nyní své úspory utrácejí v obchodech, jak potvrzuje hlavní ekonom Investiky, Vít Hradil. Rostoucí spotřebitelský trend by měl pokračovat, což ilustruje zvýšení maloobchodních tržeb, které v červnu 2025 vzrostly o 4,5 % oproti stejnému období loňského roku.

Češi jsou jedním z nejspořivějších národů EU, přičemž vyšší příjmové skupiny zaznamenávají výraznější nárůst úspor. Jak uvádí analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová, k šetření na konci měsíce jsou schopny více než poloviny domácností, avšak mnoho dalších žije z ruky do úst, často musí čerpat úspory nebo si půjčovat.