Přes milion cizinců tvoří 10% obyvatelstva ČR

Data ČSÚ: ke konci 2024 žilo v Česku legálně 1 094 089 cizinců (10 %), meziročně o 28 300 více; nejvíce Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. Růst tlačí na školy, bydlení a služby v Ostravě a Moravskoslezském kraji.

Ke konci roku 2024 žilo v Česku legálně 1 094 089 cizinců. To představuje přesně desetinu populace. Oproti konci roku 2023 se jejich počet zvýšil o více než 28 300 osob. Vyplývá to z nejnovějších dat Českého statistického úřadu, který je zveřejnil 12. prosince 2025.

Zhruba dvě třetiny cizinců měly na konci roku 2024 některou z forem přechodného pobytu (720 723 osob). Trvalý pobyt mělo 370 802 lidí. Zbylých 2 564 osob spadalo do kategorie mezinárodní ochrany (azyl nebo doplňková ochrana). Občané členských zemí Evropské unie tvořili přibližně pětinu všech cizinců v zemi.

Jak se počet cizinců změnil v posledním desetiletí

Růst počtu cizinců není jen „příběh posledních měsíců“, ale dlouhodobý trend. Ještě v polovině minulého desetiletí se legální pobyt cizinců pohyboval kolem 468 tisíc osob. Do roku 2020 se číslo zvedlo na zhruba 635 tisíc a v roce 2021 na přibližně 661 tisíc.

Zásadní zlom přišel v roce 2022, kdy statistiky skokově posílily o statisíce lidí. V datech je vidět, že nárůst šel především přes kategorie spojené s přechodným pobytem a dočasnou ochranou. Zatímco v roce 2021 bylo v Česku evidováno přibližně 339 tisíc osob s přechodným pobytem a 322 tisíc s trvalým pobytem, v roce 2022 už přechodně pobývalo zhruba 782 tisíc lidí a trvale kolem 334 tisíc. V roce 2023 následoval mírný pokles a v roce 2024 opět návrat k růstu až na 1,094 milionu osob s legálním pobytem.

V evropském srovnání se přitom Česko ještě na začátku roku 2024 pohybovalo pod deseti procenty. Mezinárodní srovnání obvykle pracuje s jiným datovým řezy (k 1. lednu) a vychází z odlišných registrů, proto se hodnoty mohou lišit od „konce roku“, se kterým pracují tuzemské statistiky pobytu.

Kdo v Česku tvoří největší cizinecké komunity

Nejpočetnější skupinu tvořili občané Ukrajiny; ke konci roku 2024 jich bylo 589 456. Následovali Slováci (121 471) a Vietnamci (69 015). Tyto tři národnosti dohromady představovaly 71,3 % všech cizinců s povoleným pobytem.

Meziročně rostly i menší komunity. Výraznější nárůst zaznamenali například Filipínci (+3 392), Mongolové (+1 408) a občané Číny (+1 114). V praxi to znamená, že i města, která byla dříve zvyklá hlavně na několik tradičních komunit, dnes častěji narážejí na širší jazykovou a kulturní pestrost.

Práce a podnikání: cizinci drží vysoká čísla

Rostoucí počet cizinců se projevil i na pracovním trhu. V roce 2024 statistiky evidovaly 845 468 pracovněprávních vztahů cizinců. Dalších 131 738 lidí podnikalo na živnostenský list. Zatímco zaměstnanecké vztahy rostly meziročně o jednotky procent, u živnostenských oprávnění byl nárůst výraznější.

Pro firmy je to jeden z nejviditelnějších důkazů, že zahraniční pracovníci se stali stabilní součástí trhu práce. Pro stát a obce to zároveň znamená vyšší nároky na dostupnost bydlení, dopravy i veřejných služeb, protože práce a život v regionu spolu úzce souvisejí.

Školy: rekordní podíly, hlavně kvůli uprchlíkům z Ukrajiny

Výrazná změna se projevila také ve školství. Ve školním roce 2024/2025 byl počet cizinců v naprosté většině typů škol nejvyšší za posledních 22 let (výjimkou byly konzervatoře). ČSÚ uvádí, že souvisí především s vlnou uprchlíků z Ukrajiny.

Podíl cizinců dosáhl ve školním roce 2024/2025 rekordních hodnot napříč stupni: na základních školách tvořili 7,4 % žáků (74 355 osob), na středních školách 4,2 % studentů (21 227 osob) a na vysokých školách 17,8 % studentů (55 996 osob). Nejrychlejší nárůst byl meziročně hlášen u středních škol.

Co to znamená pro Ostravu a Moravskoslezský kraj

Pro čtenáře sledující dění v Ostravě jsou důležité i regionální souvislosti. Moravskoslezský kraj dál ztrácí obyvatele — ke konci roku 2024 v něm žilo 1 182 613 lidí. Celkový úbytek za rok dosáhl 6 591 osob a stál za ním jak přirozený úbytek, tak záporné migrační saldo.

Do kraje se v roce 2024 přistěhovalo 11 033 lidí, více než polovina z nich ze zahraničí (6 264). Poznámka: v těchto číslech jsou zahrnuti i Češi vracející se ze zahraničí, nejde tedy automaticky jen o cizince. Nejvíce nově příchozích směřovalo do okresu Ostrava-město (7 469). V průběhu roku se z kraje vystěhovalo 12 631 lidí, z toho 5 563 do zahraničí, a výsledkem bylo záporné saldo migrace.

Kolik cizinců má v kraji legální pobyt a kde se soustřeďují

Podle pobytových statistik žilo na konci roku 2024 v Moravskoslezském kraji 52 172 cizinců s legálním pobytem. Pro srovnání: v roce 2015 to bylo 24 646 osob a v roce 2021 ještě 29 297. V roce 2022 pak i v tomto regionu došlo k prudkému nárůstu na 56 435 osob a následně k mírnému poklesu a stabilizaci.

Největší koncentrace je dlouhodobě v Ostravě: okres Ostrava-město měl ke konci roku 2024 evidováno 22 932 cizinců, což představuje zhruba 44 % všech cizinců v kraji. Další významné počty vykazují okresy Frýdek-Místek (9 535) a Karviná (6 289). Tato koncentrace je klíčová pro plánování školských kapacit, dostupnosti bytů, kapacit pediatrů i posílení jazykové podpory pro děti ve školách.

Co se z čísel dá číst mezi řádky

Data ukazují dvě věci zároveň. Zaprvé: Česko se během dekády posunulo do situace, kdy cizinci tvoří stabilně velkou část obyvatel – a v některých profesích i páteř pracovního trhu. Zadruhé: prudké výkyvy, zejména po roce 2022, dokážou ve velmi krátké době změnit potřeby škol, sociálních služeb i bytové politiky v regionech.

Pro Moravskoslezský kraj, který dlouhodobě zápasí s odlivem obyvatel a slabší porodností, může být část zahraniční migrace zároveň šancí i výzvou. Šancí tam, kde se podaří lidi udržet v práci a bydlení a zapojit děti do škol. Výzvou tam, kde se tlak soustředí do několika městských částí a naráží na kapacity služeb, škol a dostupnost nájemního bydlení.

Shrnutí

Ke konci roku 2024 žilo v Česku legálně 1,094 milionu cizinců, tedy 10 % populace. Růst je dlouhodobý, ale největší skok přišel po roce 2022. Změny se promítají do trhu práce i do škol, kde jsou podíly cizinců rekordní.

V Moravskoslezském kraji se počet cizinců s legálním pobytem od roku 2015 více než zdvojnásobil a v roce 2024 dosáhl 52 172 osob. Téměř polovina z nich je soustředěna v okrese Ostrava-město, což zvyšuje nároky na školství, bydlení a veřejné služby právě ve velkých městech.

Jde o cizince s povoleným nebo registrovaným pobytem v Česku – tedy osoby vedené v pobytových evidencích (přechodný pobyt, trvalý pobyt, vybrané formy ochrany včetně dočasné ochrany). Nezahrnuje krátkodobé pobyty bez registrace.

V datech se projevil příliv lidí prchajících před válkou na Ukrajině a systém dočasné ochrany. Většina nárůstu šla přes kategorie přechodného pobytu, nikoli přes trvalé pobyty.

Ke konci roku 2024 bylo v kraji evidováno 52 172 cizinců s legálním pobytem. Nejvyšší koncentrace je v okrese Ostrava-město, kde bylo 22 932 cizinců, tedy přibližně 44 % krajského součtu.

Nejde jen o počet dětí, ale i o potřebu jazykové podpory a adaptačních opatření. Ve školním roce 2024/2025 byli cizinci na základních školách 7,4 % žáků a čísla jsou nejvyšší za více než dvě dekády.