Hrad Pyšolec se díky dobrovolníkům a spolku na ochranu památek Bystřicka stává centrem pozornosti veřejnosti. Archeologické práce odhalují fascinující záměrné zničení hradu pány z Pernštejna v 15. století kvůli nedostatku prostoru.

Hrad Pyšolec, jehož zřícenina se nachází v lesích nad Vírskou přehradou, se díky úsilí dobrovolníků ze spolku na ochranu památek Bystřicka opět dostává do centra pozornosti veřejnosti. Výzkum a archeologické práce nejenže pomáhají hrad obnovit, ale také odhalují fascinující soubor metod, jak byl tento hrad v 15. století záměrně pobořen svými vlastními zakladateli, pány z Pernštejna.

Archeoložka Michaela Korbičková objasňuje, že hrad nebyl nikdy dobyt. Rozhodnutí o jeho demolici bylo přijato jeho vlastníky, protože hrad nedisponoval dostatečným prostorem pro rozšíření, čímž se stal neatraktivním a potenciálně nebezpečným, pokud by ho obsadila cizí moc. Podle odborníků bylo nejprve rozebráno zdivo, konstrukce byla poté vyztužena dřevem a zapálena. Tato strategická destrukce byla prováděna tak, aby padlo klíčové infrastrukturní objekty, jako například cisterna s vodou.

Miroslav Korbička, člen spolku pro ochranu památek, přirovnává tuto činnost k historickým příkladům, jako bylo sypání soli na Kartágo. Tím bylo zajištěno, že se Pyšolec stal neobyvatelným pro nepřátelské síly.

Obnova hradní zříceniny probíhá již čtyři roky, kdy na ní pracují dobrovolníci ve spolupráci s vírskou radnicí, která správu hradu převzala od státních lesů. Postupně odkrývají jednotlivé části stavby včetně brány, zbytků paláce a věží. Přestože Pyšolec zatím nemá oficiální status památky, v regionu má značný symbolický význam.