V Moravskoslezském kraji probíhá návrat narovnaných koryt potoků a řek do jejich přirozené podoby. Tato revitalizace zlepšuje biodiverzitu, zadržuje vodu a posiluje odolnost krajiny vůči suchu. Přesto vyžaduje souhlas majitelů pozemků, což je častá překážka.

Návrat koryt do původní přírodní podoby

Narovnaná koryta potoků se vrací do své původní podoby. V Moravskoslezském kraji jde o trend, který zatím není hojně rozšířen, a častou překážkou bývá získání souhlasů majitelů okolních pozemků. Přínosy revitalizací jsou však zřejmé a ekonomické ani ekologické výhody se dají těžko popřít.

Uměle napřímená koryta potoků se mění zpět na živé toky, které lépe reagují na krajinu. Upravená koryta zadržují vodu ve snížené formě odtoku, zvyšují biodiverzitu a navracejí vodu do studen v okolí, čímž se zlepšuje celé prostředí kolem toků.

Příklady a dopady v regionu

Mezi povedené případy z poslední doby patří například revitalizace Rychtářského potoka u Budišova nad Budišovkou, která se letos dostala do finále ceny Adapterra Awards, a zároveň i navrácení uměle napřímeného koryta říčky Frýdlantské Ondřejnice do meandrů. Prvně jmenovaný příklad je dílem Povodí Odry.

Podle vyhodnocení organizátorů Adapterra Awards se proměna koryta představila jako zřetelná migrace od upraveného kanálu k živému vodnímu toku s meandrující trasou, tůněmi a rozvolněnou nivou, která lépe zadržuje vodu.

„Revitalizace zpomalují odtok vody z krajiny, zvyšují hladinu podzemní vody a tím podporují růst vegetace i odolnost krajiny vůči suchu. Zároveň pomáhají zadržet část zvýšených průtoků a zmírňují erozi,“ Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR

Za posledních deset let má Povodí Odry za sebou více než desítku podobných projektů a na dalších se v současnosti pracuje. „V nedávné době to byly například revitalizace Osoblahy, Pavlovického potoka, Sedlnice nebo Olešné, v několika úsecích se revitalizovaly i řeky Odra a Opava,“ informoval Jan Tabášek, vedoucí odboru komunikace Povodí Odry.

Častý nesouhlas vlastníků pozemků zůstává jednou z největších překážek realizace. „Často narážíme na nesouhlas vlastníků pozemků, které jsou pro navrhované revitalizace nezbytné,“ uvedl představitel organizace.

Revitalizací vodních toků se zabývají také Lesy ČR, které se letos postaraly o uvedené úpravy Frýdlantské Ondřejnice nebo koryt říčky Čermné v intravilánu Vítkova. Projektové práce směřují také na Raduňku u Opavy, kde vznikla soustava tůní a mokřadů, a na Kobylí potok u Bruntálu, kde došlo k přeměně původního betonového koryta na přírodní tok. Podle Lesů ČR to vše zvyšuje odolnost krajiny vůči suchu a pomáhá zpomalovat odtok vody, což má pozitivní dopad i na biodiverzitu a vodní hospodářství regionu.

Podle odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je současný trend revitalizací důležitý krok k renaturalizaci krajiny. „Krajina u nás dostala v minulosti zabrat a je hodně odvodněná,“ uvedl Miroslav Kubín. Takové postupy podle něj vedou k tomu, že voda zůstává v krajině déle, což napomáhá tvorbě vad a adaptaci na změny klimatu.