Brněnští vědci z Masarykovy univerzity publikovali studii v Journal of Medical Virology, která zkoumá pronikání viru SARS-CoV-2 do mozku přes choroidální plexus. Tato část mozku může být vstupní bránou pro patogeny.
Brněnští vědci z Masarykovy univerzity nedávno publikovali průlomový výzkum, jenž odhaluje, jak virus SARS-CoV-2 proniká do mozku. Studie se již objevila v odborném časopisu Journal of Medical Virology a přináší nové poznatky o mechanismu přenosu tohoto viru, který je obvykle známý svým primárním útokem na dýchací cesty.
Výzkumníci z moravské metropole se zaměřili na choroidální plexus, část mozku, která produkuje mozkomíšní mok. Tato oblast může sloužit jako „zadní vrátka“ pro některé patogeny, které se tak dostávají do mozkového prostředí. V rámci svého projektu analyzovali 24 zemřelých a identifikovali přítomnost SARS-CoV-2 právě v této části mozku.
Pochopení těchto mechanismů je klíčové pro objasnění patologických změn spojených s nemocemi jako covid-19. Výzkum ukazuje, že virus může mít u konkrétních pacientů různé neurologické dopady, například poruchy paměti, problémy se soustředěním, závrať, úzkost nebo deprese.
Doposud se předpokládaly dvě hlavní cesty, jak by virus mohl proniknout do mozku: přes krevně-mozkovou bariéru a čichový nerv. Tyto teorie však dosud nebyly plně ověřeny. Masarykova univerzita ovšem přišla s novou hypotézou skrze hemato-likvorovou bariéru, která je podle přednosty Anatomického ústavu Marka Joukala méně odolná.
Neurovědec Omar Šerý vysvětluje, že analýza prokázala přítomnost viru u šesti z 24 zkoumaných případů. Použitá imunohistochemická metoda potvrdila, že virus skrze hemato-likvorovou bariéru skutečně do mozku vstupuje. Tento průlom má potenciál posunout výzkum o krok dále.
Upozornění na vážné důsledky přítomnosti viru v mozku zdůrazňuje neurochirurg Peter Solár. Podle něho studie otevírá nové možnosti pro výzkum, který by mohl vést k prevenci průniku viru a potenciálně ke zmírnění postižení centrálního nervového systému. Prevence a léčba tzv. long covidu zůstává jednou z priorit budoucího bádání.
