V sobotu 12. dubna se v Sokolově uskutečnila návštěva členů šlechtického rodu Nosticů, kteří uspořádali rodinný výlet za kořeny svých předků.

Kromě Jindřichovic a sokolovského zámku si prohlédli také zdejší klášterní kostel sv. Antonína Paduánského, kde se nachází nosticovská hrobka. Pro Bedřicha a Moniku Nosticových to přitom nebyla první návštěva města. Na okolnosti jejich lednového příjezdu vzpomněl jednatel Sokolovské bytové, která má klášterní komplex ve správě. 

„Najednou volá vrátný, že je tady nějaký pán s nějakou paní a říkají, že jsou Nosticové a že by se sem rádi podívali. Tak jsem je pozval k sobě nahoru. On přišel s pasem, že že opravdu Nostic. Tak jsme si začali povídat. Zavolali jsme pana Runda, protože měli zájem se podívat i do zámku. A pak jsme opravdu šli do toho zámku, prohlédli si tady částečně areál a on vlastně přijel naplánovat právě tady ten velký rodinný výlet, který se uskutečnil dnes,“ uvedl Erik Klimeš, jednatel Sokolovské bytové. 

Během setkání v kostele uvítal členy výpravy starosta Sokolova Petr Kubis. Ve své řeči vyjmenoval pamětihodnosti, které jsou spjaty s rodinou Nosticů. Přidal také informace o současnosti města a představil Radní a jednotlivé správce památek. 

Poté vystoupil Bedřich Nostic, poděkoval za přijetí a prozradil, že si společně cestou pročítali babiččiny deníky, aby se více dozvěděli o Sokolovu. Dočetli se mimo jiné také o tom, jak za velké hospodářské krize babička Sofie organizovala denně pomoc ve formě stošedesáti porcí jídla zdarma pro místní obyvatele. V Sokolově byl Bedřich Nostic osobně poprvé se svými třemi sourozenci již v roce 1981, kdy jim otec chtěl ukázat jejich původní vlast. Zmínil kuriozitu, že rodina v minulosti odešla z místa, které je známé těžbou uhlí do oblasti Rakouska, jenž je také spjaté s dobýváním surovin, konkrétně železné rudy. Při zpracování je pak potřeba energie z uhlí. 

„Zajímavé je na tom, to tyto oblasti jsou takto spjaté. Na fotografiích z pohřbu mého dědečka z roku 1931 z tohoto kostela, kdy jej nesli muži v hornických uniformách, byl také zachycen můj, tehdy šestiletý, otec,“ popsal Bedřich Nostic. 

Na setkání byli členové nosticovské rodiny informováni mimo jiné o přeshraničním projektu Sokolovské bytové a partnerského bavorského Schwandorfu s názvem Haptikus – dotkněte se historie. Na projektu pracují pod vedením Miluše a Richarda Bartoňkových žáci a studenti převážně z místní Základní umělecké školy. Kromě moderního pojetí webu se zaměřují na vytvoření virtuální prohlídky komplexu a únikové hry. Ta začíná právě v nosticovské hrobce.

„Jan Hartwig Nostic, konkrétně v roce 1650, pojal myšlenku vystavět si zde na sokolovském panství  hrobku, ale to bylo spjato s nějakou povinností pro království a musel získat souhlas nejen představitelů církve, ale i císaře. A taková nejčastější varianta je postavit zde, blízko německých hranic, kde bylo hodně protestantů nějakou, skoro by se dalo říci, baštu katolicismu, která by pracovala s místním obyvatelstvem a šířila tu správnou víru, z jejich pohledu. Takže všechny souhlasy získal, klášter postavil a vybudoval zde pod kostelem svojí rodinnou hrobku,“ vysvětlil Klimeš. 

Do podzemní krypty kostela se přišli členové výpravy pomodlit za své předky, když jim předtím poskytl další informace i ředitel muzea Michael Rund. 

„To byl velmi emocionální okamžik, protože je to přeci jen hrob mého dědečka, jeho bratra a mnoha dalších předků. My jsme opravdu velice vděčni městu Sokolov, že se o tyto památky velmi dobře stará a vypadají tak upraveně, čistě a opečovávaně. Dnes ještě pojedeme do Jindřichovic, které byly hlavním domovem mého tatínka. A odkud také rodina 2. dubna 1946 odešla,“ dodal Nostic. 

Na závěr setkání s vedením Sokolova obdrželi členové rodiny Nosticů dárkové tašky s knihami o jejich předcích a městě v německém jazyce.