Studenti středních škol v středočeském kraji čelí značnému počtu neúspěchů u maturit. CERMAT data ukazují, že technické obory jsou nejproblematičtější. Školy viní pandemii, slučování škol a slabé přijímací kritéria.

V mnoha středních školách středočeského kraje čelí studenti maturitní zkoušce s neúspěchem častěji, než by si sami přáli. Data z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) ukazují, že v technických oborech na některých školách selhala dokonce více než polovina maturantů. Na Střední odborné škole řemesel v Čáslavi například maturitní zkoušku před profilovou částí nezvládlo osm z dvanácti studentů technického oboru.

Ředitelé škol často zdůvodňují nízké uspěchané výsledky několika faktory, například slučováním škol, příliš liberálními přijímacími kritérii a výpadky výuky během pandemie. Podle odborníků, přestože pandemie ovlivnila kvalitu výuky, klíčovou roli v dlouhodobém úspěchu studentů hraje již jejich přijetí na střední školu.

Na SOŠ a SOU Neratovice se situace jevila obzvláště nepříznivě, s téměř třetinou studentů neúspěšných již ve společné části zkoušky. Zástupkyně ředitele Lenka Mrzílková vidí příčinu mimo jiné ve slučování škol a slabé přípravě studentů. Neratovická škola však nabízí možnost doučování, a doporučuje změnu oboru těm studentům s nejhoršími výsledky.

Problemy v oblasti českého jazyka se ukázaly jako častý důvod neúspěchu, což potvrzují jak nymburská zdravotnická škola, tak školy v Mladé Boleslavi a Praze. Tomáš Vaněk, ředitel nymburské školy, plánuje změny v kritériích pro přijetí a intenzivnější přípravu studentů zejména v oblasti českého jazyka.

Ředitel mladoboleslavské školy Jiří Šlégl upozorňuje na nízkou motivaci studentů nástavbového studia a jejich slabou čtenářskou gramotnost. Podobný závěr činí Ivo Krajíček, ředitel pražské Střední školy obchodní, kde významný počet studentů selhal v závěrečných zkouškách. Vědomé úsilí škol zaměřené na zlepšení čtenářských dovedností může být klíčem k lepším výsledkům v budoucnosti.