Jihlavské podzemí bylo vybudováno na přelomu 13. a 14. století pro skladovací účely. Obsahuje historické prvky a tajemné jevy, jako je svítící chodba s nátěrem obsahujícím minerály způsobující zelenkavý svit, aplikovaným patrně nacisty.

Jihlavské podzemí, jehož ražba začala na konci 13. a začátku 14. století, je jedním z historicky významných míst města. Jak uvedla průvodkyně Martina Zachová, jeho prostory byly od počátku využívány ke skladování. Hlavní chodba vedla do skalních výklenků, známých jako lochy, které Jihlavané postupně upravovali, a přidali cihlové vyzdívky v 17. století a betonáž v 60. letech 20. století.

Podzemí Jihlavy skrývá i přes dvě stovky studánek a disponuje několika zajímavými historickými prvky, jako je třímetrová těžní šachta, kterou byla vynášena vytěžená hornina. V 90. letech jihlavské podzemí přitáhlo pozornost díky reportérovi Stanislavu Motlovi, který zde přes noc přebýval v tajemné svítící chodbě. V jeho reportáži se objevil stín připomínající lidskou postavu a několik senzitivních osob potvrdilo zvláštní energetický tok mezi kamennými stěnami.

Navzdory těmto tvrzením Martina Zachová uvedla, že se sama s žádnými duchy nesetkala, ale zajímavostí je, že mnoho návštěvníků ve výklencích hlásí pocity zvláštní přítomnosti. Co se týče svítící části chodby, už je potvrzeno, že zelenkavý svit způsobuje nátěr obsahující wurtzit, willemit a baryt, pravděpodobně aplikovaný nacisty za druhé světové války pro označení únikových cest.