Ve Srní se 19.12.2025 otevřel Dům Karla Klostermanna – návštěvnické centrum v opravené faře z roku 1820. Interaktivní expozice přibližuje Klostermannovy šumavské romány; v domě je i infocentrum a kavárna. Projekt stál ~25 mil. Kč.

V Srní na Klatovsku se těsně před Vánocemi otevřel Dům Karla Klostermanna. Nové návštěvnické centrum vzniklo v opravené bývalé faře z roku 1820. Na rozdíl od klasického muzea s vitrínami sázejí autoři především na zážitek a práci s Klostermannovými příběhy. V budově funguje také informační centrum a kavárna.

Otevření proběhlo ve čtvrtek 19. prosince 2025. Pro Srní má zahájení provozu symbolický význam. Karel Klostermann (1848–1923) byl se Šumavou i se Srním rodově i životně pevně spjatý; dnes nese jeho jméno v regionu řada věcí od piva po lavičky. Místo, které by se věnovalo hlavně jemu, ale dlouho chybělo.

Zážitek místo vitrín

Expozice je postavená tak, aby návštěvníka vtáhla do autorova světa. Velká část programu cílí na Klostermannovy šumavské romány a na to, jak popisoval les, život na samotách a proměnu krajiny. V pojetí expozice je klíčové právě téma lesa – nejen jako kulisy, ale jako síly přesahujícího člověka.

Na půdě čeká scénická část inspirovaná trojicí autorových zásadních šumavských knih: Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a Kam spějí děti. Návštěvník se pohybuje mezi objekty a zvukem; smyslem je prožít atmosféru příběhů, ne jen číst popisky.

O patro níž jsou dvě místnosti určené k samostatnému objevování. Jedna se soustředí na širší šumavské souvislosti a na proměny krajiny i hospodaření v lesích. Druhá přibližuje Klostermanna jako autora: jak se z rodilého němčináře stal spisovatel píšící česky, v jaké době tvořil a proč jeho texty dodnes rezonují v tématech vztahu člověka k přírodě.

Třicet let snahy a šest let oprav

Vznik Domu Karla Klostermanna předcházel dlouhý proces. Místní Spolek Karla Klostermanna usiloval o podobný projekt zhruba tři desetiletí. Jednání o odkupu zchátralé fary od českobudějovické diecéze trvala přibližně deset let.

Obec původně počítala se podporou z česko-německého přeshraničního programu, dotace ale nakonec nevyšly a hlavní finanční zátěž zůstala na Srní, kde žije zhruba 160 obyvatel. Rekonstrukce budovy a instalace expozic trvaly šest let.

Celkové náklady dosáhly asi 25 milionů korun. Část pokryly krajské a státní dotace, zbytek šel z obecního rozpočtu a z veřejných sbírek. Na projektu se finančně podílel i Plzeňský kraj a instituce podporující ochranu životního prostředí. Odborně se na přípravě podíleli muzejníci a šumavští odborníci včetně českých i německých spolupracovníků.

Proč právě Srní

Srní má výraznou česko-německou stopu. Obec založili šumavští Němci v roce 1726 jako dřevařskou osadu Rehberg. Postupně přibyl kostel, hřbitov i kamenná fara, dnes přestavěná na Klostermannův dům. Proto jsou texty v expozici připravené v češtině i němčině.

Rodinné vazby spisovatele ke Srní jsou konkrétní: v místní části zvané Dolní Hrádky hospodařil jeho dědeček a právě tam se narodil Klostermannův otec.

Kde dům navštívit a kdy má otevřeno

Návštěvnické centrum sídlí v budově bývalé fary za kostelem, hned vedle obecního úřadu (Srní 17, 341 92). V přízemí jsou kromě expozic také zázemí pro turisty a kavárna. Podle zveřejněných informací je běžně otevřeno v pondělí až čtvrtek a v neděli; v pátek a v sobotu má většinou zavřeno. Aktuální časy a provozní informace zveřejňuje návštěvnické centrum.