Studie Stanford Medicine zkoumala vliv různých časových politik na zdraví lidí. Výsledky naznačují, že trvalý standardní čas by byl nejprospěšnější pro cirkadiánní rytmus (biologický cyklus trvající 24 hodin) a snížil by obezitu a mrtvice, zatímco střídání časů je nejméně výhodné.
Nová modelová studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences (2025) porovnává tři časové politiky — celoroční standardní čas (ST), celoroční letní čas (DST) a dvakrát roční přepínání. Autoři propojili simulovanou cirkadiánní zátěž ze světelné expozice s populačními zdravotními ukazateli a dospěli k závěru, že nejméně příznivé je střídání času, zatímco nejpříznivější je celoroční ST; celoroční DST vychází jako mezivarianta.
„Trvalý standardní čas je z hlediska zdraví a bezpečnosti optimální volba.“M. Adeel Rishi, MD
Model pro americkou populaci odhaduje, že přechod z dnešního střídání na ST by vedl k malým, ale konzistentním poklesům prevalence obezity a cévních mozkových příhod. Velikost přínosu se regionálně liší podle polohy v rámci časového pásma a rozložení chronotypů v populaci. Smysl je biologicky jasný: čím blíže jsou „společenské hodiny“ slunci (zejména ráno), tím menší cirkadiánní nesoulad.
„Ranní světlo je hlavní kotva našich biologických hodin — když o něj přijdeme, platíme spánkem, výkonem i zdravím.“Till Roenneberg, PhD
Biologické důvody: proč je „zimní“ čas zdravější
Vnitřní hodiny člověka se nejlépe synchronizují s ranním světlem. Když společenský čas „utíká“ před východem slunce (v DST a obzvlášť na západních okrajích časových pásem), roste tzv. sociální jet-lag, zkracuje se spánek a zhoršují se metabolické ukazatele. Účinky se kumulují a citlivější jsou děti, dospívající a lidé s pozdním chronotypem.
„Letní čas nám nepřidává denní světlo — pouze ho přesouvá z rána na večer.“Manuel Spitschan, PhD
Konsenzus odborných společností
Přední spánkové společnosti — americká American Academy of Sleep Medicine (AASM) a evropská komunita sdružená kolem European Sleep Research Society (ESRS) — doporučují celoroční standardní čas jako volbu nejlépe sladěnou s lidskou fyziologií. Shoda plyne z důkazů o sociálním jet-lagu, zkrácení spánku a krátkodobých rizicích po přestavení hodin.
„Sezónní posuny narušují cirkadiánní načasování a mají měřitelné dopady na veřejné zdraví; prevence je jednoduchá — nepřepínat.“Kenneth P. Wright Jr., PhD
Evropská data a kontroverze
Evropské práce popisují krátkodobé zdravotní výkyvy kolem přestavení hodin (spánkový deficit, nehodovost, kardiovaskulární události). Dlouhodobě se opakovaně ukazuje, že regiony ležící více na západ v rámci stejného pásma mají horší ukazatele spánku i zdraví než východ téže zóny — jednoduše proto, že „solární poledne“ přichází později vůči společenskému času. Některé rozsáhlé analýzy napříč Evropou spustily metodickou debatu; i tak převažuje směr: zrušit přechody a dlouhodobě preferovat ST.
Politika a koordinace v EU
Evropská komise v roce 2018 navrhla ukončit sezónní přepínání a ponechat státům volbu trvalého času; Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil. Finální rozhodnutí Rady ale dosud nepadlo — klíčová je koordinace mezi státy (doprava, přeshraniční pracovní režimy, IT systémy), aby nevznikla „mozaika časů“ na jednotném trhu.
„Jakákoli změna musí být synchronizovaná — jinak se zdravotní přínosy ztratí v provozních třenicích.“Anna Wirz-Justice, PhD
Doporučení pro praxi (EU)
- Preferovat celoroční standardní čas jako výchozí zdravotní volbu, s ohledem na polohu v rámci pásma a lokální chronotypy.
- Provést lokální dopadové studie (spánek školáků, směnnost, veřejná doprava) před a po implementaci.
- Zajistit koordinační mechanizmus mezi státy, aby se přínosy nevytratily v praktických třenicích.
Shrnutí
Další zdroje
- Weed, L. et al. (2025). Circadian-informed modeling predicts regional variation in obesity and stroke outcomes under different permanent US time policies. PNAS.
- Stanford Medicine (2025): Tisková zpráva k PNAS studii
- AASM & SRS (2024). Position statement: Permanent standard time is the optimal choice for health and safety. J Clin Sleep Med.
- AASM (2025): Shrnutí stanoviska a citace
- ESRS (2024): Mýty a fakta o letním čase
- Roenneberg, T. (2019). Daylight Saving Time and Artificial Time Zones — přehled cirkadiánní biologie
- Lévy, L. et al. (2022). DST a úmrtnost v 16 evropských zemích. Nature Communications.
- Nature Communications (2024): Matters Arising / editoriální poznámka k výše uvedené studii
- Evropská komise: Summertime — přehled, konzultace, stav jednání
- Rada EU: Časová osa projednávání
Zdroj: Zdravé trendy


