V Rabínském domě 12. února 2026 16:00 - 17:00 v Plzni se koná přednáška Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války o organizovaném zabavování umění v Protektorátu, pátrání po provenienci a problémech vracení. Vstup 30 Kč.

Největší organizovaná krádež uměleckých děl během 2. světové války nebyla dílem jednotlivců. Šlo o promyšlený systém, který v okupovaných zemích krok za krokem připravil rodiny o sbírky, obrazy i starožitnosti. Právě toto téma otevírá program v Rabínském domě v Plzni. Termín 12. únor 2026 16:00 - 17:00. Vstupné činí 30 korun a platí se na místě.

Za přednáškou stojí Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války. Centrum dlouhodobě mapuje, jak se zabavená díla dostávala do rukou úřadů, obchodníků i institucí, a jak složitá je jejich dohledatelnost a případné vracení.

Jak mizely sbírky v Protektorátu Čechy a Morava

V protektorátu se zabavování majetku opíralo o úřední aparát okupantů a o síť správců, kteří přebírali byty, firmy i celé domácnosti. Umělecká díla byla často nejdřív „jen“ zajištěná. Následoval přesun do skladů, ocenění a rozprodej, případně převody do sbírek institucí. Část předmětů mířila k soukromým zájemcům, část končila jako dekorace v úřadech. U řady děl se dnes složitě dohledává, kudy přesně prošla.

Po válce se situace dál zamotala. Ne všechno se vrátilo původním vlastníkům. Někdy už nebyl, kdo by se o majetek přihlásil. Jindy předměty změnily majitele tolikrát, že stopa vychladla. Navíc do procesu zasáhly poválečné státní zásahy a přesuny sbírek.

Detektivní práce, původ díla se hledá v archivech i inventářích

Centrum se zaměřuje na výzkum provenience, tedy na pátrání po původu uměleckých děl. Nejde jen o to, kdo dílo namaloval; podstatná je i jeho cesta v čase: kdo byl původní vlastník, kdy a proč o dílo přišel a kam se předmět dostal potom. Badatelé porovnávají archivní dokumenty, staré soupisy, přírůstkové knihy muzeí a galerií i poznámky v inventářích. Někdy rozhodne razítko na rubu obrazu, jindy starý štítek z rámu nebo drobná poznámka v účetních knihách.

Tato práce má i praktický dopad. Ukazuje, že v českých institucích stále mohou být předměty s nejasným původem, a že se vyplatí vracet se k příběhům lidí, kterým okupace zlomila život i majetkové zázemí.

Plzeň a Plzeňský kraj, téma se vrací i do regionu

V Plzni se problematika válečných konfiskací logicky dotýká i míst paměti spojených se zdejší židovskou komunitou. V posledních letech se do regionů častěji přesouvají odborné výstupy, které dřív zůstávaly převážně v archivech a akademickém prostředí.

Centrum například pořádá také putovní výstavu Uloupené umění, která vysvětluje mechanismy zabavování a připomíná konkrétní osudy majitelů. V Plzni se podobná témata objevují i v kulturních tipech města a návštěvníků, mimo jiné v souvislosti s expozicemi v prostorách plzeňské synagogy a okolních objektů.

Kdo chce přehled o aktuálních kulturních akcích v Plzni, může sledovat i přehledy typu Visit Plzeň. Rabínský dům v Plzni teď láká především na program, který spojuje historii, pátrání a otázku, co z válečných křivd se dodnes nepodařilo napravit.