V Přěšticích oslaví 50 let od přelomového setkání českého undergroundu

Akce v roce 1975 měla významný dopad na domácí underground a vyústila v soudní proces. Na připravované vzpomínkové akci vystoupí historici i hudebníci.

V prosinci 2025 si Přeštice připomenou padesát let od chvíle, kdy se město nenápadně, ale natrvalo zapsalo do dějin českého undergroundu. V sobotu 13. prosince 2025 se ve velkém sále Kulturního a komunitního centra Přeštice uskuteční vzpomínkový večer v rámci projektu Začalo to v Přešticích, navázaný na někdejší akci Underground lecture Přeštice a pozdější Přeštický případ. Součástí projektu je i doprovodná venkovní výstava o historii někdejšího Stable Clubu a undergroundového hnutí 70. let.

Program vzpomínkové akce v roce 2025

Vzpomínkový večer připravuje město Přeštice a sdružení Underground lecture 75 ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Plzeňským krajem, Domem historie Přešticka, Kulturním a komunitním centrem Přeštice a vydavatelstvím Guerilla Records. Akce symbolicky propojí historickou reflexi s hudbou a živými vzpomínkami pamětníků.

Večer otevře přednáška historika Ladislava Kudrny z ÚSTR, který se dlouhodobě věnuje politickým procesům 70. let a roli undergroundu v opozici proti normalizačnímu režimu. Na ni naváže beseda s přímými účastníky tehdejších událostí – mezi očekávanými hosty jsou zejména František „Čuňas“ Stárek, Karel „Kocour“ Havelka či Miroslav „Skalák“ Skalický, jejichž jména jsou s Přešticemi nerozlučně spjata.

Hudební část večera obstarají kapely Svatopluk, Pan Cicvárek ovčí člověk a Kolemjdoucí, které navážou na tradici undergroundových písničkářů a kapel 70. a 80. let. Program vyvrcholí diskotékou undergroundové hudby v režii literárního historika a editora Martina Machovce, jenž se věnuje dějinám undergroundu a samizdatu.

Významným momentem bude také odhalení pamětní desky na budově bývalého Stable Clubu, kde se v roce 1975 odehrála původní Underground lecture. Pamětní deska má připomenout nejen samotnou akci, ale i následnou perzekuci a širší příběh českého undergroundu.

Underground lecture Přeštice 1975: večer, který změnil dějiny

Dne 13. prosince 1975 se v tehdejším Stable Clubu v Přešticích uskutečnila akce, která dnes patří k legendám domácí alternativní kultury – Underground lecture Přeštice. Básník, kritik a neformální „ideolog“ undergroundu Ivan Martin Jirous zde poprvé veřejně přednesl svůj manifest Zpráva o třetím českém hudebním obrození. V něm přirovnal underground k další fázi národního obrození – tentokrát duchovnímu a morálnímu, odehrávajícímu se mimo oficiální struktury socialistického státu.

Na Jirousův projev navázal koncert písničkářů Svatopluka Karáska a Charlie Soukupa, jejichž tvorba patřila k tomu nejvýraznějšímu, co tehdy československý underground nabízel. Do Přeštic přijely desítky lidí z celé republiky – od Prahy přes Moravu až po Slovensko. Podle vzpomínek účastníků se ve Stable Clubu sešlo „tvrdé jádro undergroundu“ a setkání mělo nejen kulturní, ale i výrazný komunitní a symbolický rozměr.

Atmosféra večera byla směsí spontánnosti, risku a vědomého vymezení se vůči oficiální kultuře. Zatímco běžné kapely v tehdejším Československu fungovaly v systému povolení, přehrávek a dohledu ideologů, underground se rozhodl jít cestou neoficiální – i za cenu možných problémů s režimem.

Přeštický případ: první politický zásah proti českému undergroundu

Bezprostředně po akci k zásahu státní moci nedošlo. Státní bezpečnost však začala systematicky shromažďovat informace o účastnících i organizátorech. Následovaly výslechy, domovní prohlídky a stupňující se tlak. V létě 1976 pak proběhl soudní proces, který vešel do dějin jako Přeštický případ.

Proces byl podle historiků prvním výslovně politickým zásahem namířeným proti českému undergroundu. Před soud byli postaveni hlavní organizátoři akce a několik dalších osob – mezi nimi výrazná postava západočeského undergroundu Karel „Kocour“ Havelka, který obdržel nejpřísnější trest, dále Miroslav „Skalák“ Skalický a František „Čuňas“ Stárek. Šlo o jasný signál, že stát vnímá nezávislou kulturu jako hrozbu.

Přeštický případ bývá v odborné literatuře označován za „laboratoř“ represí – zkoušku, do jaké míry si režim může dovolit použít trestní právo proti hudebníkům, pořadatelům a jejich publiku. O rok později následoval pražský proces s kapelou The Plastic People of the Universe a dalšími hudebníky. Tyto procesy byly později shrnuty v legendární „Hnědé knize o procesech s českým undergroundem“, která vyšla nejprve samizdatem a později i oficiálně.

Protest proti těmto procesům se stal jedním z podnětů ke vzniku Charty 77. Přeštice tak stojí na začátku řetězce událostí, které vedly od policejního zásahu proti undergroundovému koncertu až k širší občanské iniciativě, jež zásadně ovlivnila československé dějiny.

Underground v západních Čechách: „pevnost tancovačkového rocku“ a ostrůvky svobody

Západní Čechy, zejména Plzeň a okolí, bývají ve vzpomínkách pamětníků i v odborných textech popisovány jako „pevnost tancovačkového rocku“. V 70. a 80. letech tu dominovaly zábavové a taneční kapely, které hrály převzatý hard rock a pop-rock po sálech, sokolovnách a letních parketech. Tyto kapely se pohybovaly v rámci oficiálního systému – měly povolení, prošly „přehrávkami“ a často spolupracovaly s místními organizacemi Socialistického svazu mládeže.

Právě na tomto pozadí působil underground v západních Čechách jako cosi výjimečného a těžko uchopitelného. Netvořil rozsáhlou scénu s desítkami kapel, spíš síť menších komunit – lidí, kteří poslouchali zakázanou hudbu, vydávali samizdat, pořádali neoficiální koncerty a scházeli se v bytech, na chalupách nebo v klubech ochotných riskovat. Přeštice se díky Underground lecture staly jedním ze symbolických center této sítě.

Represe měly v západních Čechách i velmi konkrétní geografický rozměr: věznice na Borech u Plzně se stala místem, kde si část odsouzených organizátorů a příznivců undergroundu odpykávala tresty. Pro mnoho lidí tak západ Čech symbolizoval zároveň prostor alternativní kultury i jejího tvrdého postihu.

Význam a svědectví z tehdejší doby

Podle vzpomínek pamětníků měla přeštická akce od počátku zřetelný politický podtext. Nešlo jen o koncert a literární večer, ale o vědomý pokus propojit rozptýlené undergroundové skupiny z celé republiky. Teprve následná vlna výslechů, zatýkání a soudů ukázala, jak vážně režim tento pokus bral – a jak moc se obával všeho, co nebylo pod jeho kontrolou.

Zkušenost Přeštic, pražských procesů a dalších zásahů se promítla do řady dokumentů a iniciativ: od samizdatových svědectví a zmíněné Hnědé knihy až po Chartu 77. Underground se postupně z hudební subkultury proměnil v morální komunitu, která svou existencí zpochybňovala představu, že společnost lze ovládat pouze shora.

„Tehdejší akce v Přešticích byla pro československý underground zlomovou událostí. V Přešticích se sešlo tvrdé jádro undergroundu z celé republiky. Právě tehdy vznikl projekt tajné policie, jak český underground zlikvidovat.“ Karel „Kocour“ Havelka

Prosincová vzpomínková akce v roce 2025 tak není jen připomínkou jednoho večera z roku 1975. Je také výzvou k zamyšlení nad tím, co dnes znamenají hodnoty, které tehdejší underground hájil – svoboda tvorby, osobní integrita, solidarita a odmítnutí spolupráce s mocí, která potlačuje důstojnost člověka. V Přešticích se po padesáti letech budou tyto otázky znovu otevírat – tentokrát už ve svobodné společnosti, ale s vědomím, že tato svoboda nebyla samozřejmá.