Vědci Martin Sirový a Aleš Hromádka z Fakulty elektrotechnické ZČU zkoumají inovativní metody energetického hospodaření. Jejich projekty zaměřují úspory a ekologii a podporují spolupráci s významnými průmyslovými partnery, jako je ČEZ či Plzeňská teplárenská, čímž chtějí přispět k udržitelnější budoucnosti energetiky.

Na FELZČU se spojují teoretické poznatky s praxí v energetice. Martin Sirový a Aleš Hromádka hledají cesty, jak vyrábět energii úsporně a s ohledem na ekonomiku i životní prostředí, a to i díky opakovanému využití tepla. Jejich nápady směřují k velkým hráčům na trhu a k novým technologiím, které mohou regionu Plzně a celé České republiky posunout kupředu.

Projekt vychází z výzkumného centra RICE, odkud vznikají spolupráce s průmyslem a grantovými agenturami. Při vzájemné komunikaci se ukazuje, že jejich role v projektech nejsou striktně dané – čas od času se vyzkouší jiné rozdělení odpovědností a výsledek se dále dolaďuje.

Ve většině projektů jsem spíš ta řídicí jednotka a Aleš je pak ta výkonná turbína.Martin Sirový

Spolupráce s praxí a podněty z průmyslu

Podněty na výzkum vznikají převážně na půdě RICE, odkud se vyhledávají talentovaní spolupracovníci a projekty se následně rozvíjejí ve spolupráci s průmyslovými partnery. Mezi významné partnery patří ČEZ, se kterým se řeší úspory tepelných elektráren prostřednictvím lepšího řízení čerpadel chladicí vody. Nedávno si výzkum získal pozornost i Plzeňské teplárenské, která analyzuje možnosti využití volné tepelná kapacita z jejich horkovodu.

Vize spolupráce s hospodářskou praxí zahrnuje i decentralizaci energetiky. Aleš Hromádka a Martin Sirový upozorňují na nutnost vyváženého energetického mixu, kde malá modulární reaktora by mohla doplňovat ostatní zdroje a posilovat stabilitu sítě spolu s obnovitelnými zdroji a akumulací energie.

Podle Martina Sirového by evropský energetický mix měl zahrnovat postupný útlum uhlí a rozvoj plynových elektráren, které dokážou vyrovnávat výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů. Akumulace energie pak umožní vyšší podíl obnovitelných zdrojů bez ohrožení stability sítě.

Co znamená optimalizovat elektrárnu a teplárnu?

Autoři projektu popisují optimalizaci jako souhru ekonomiky, ekologických cílů a inovací. Hlavním cílem je maximalizace provozního zisku při minimalizaci vstupních nákladů na palivo, tedy snaha spalovat co nejméně plynu a uhlí a zároveň plánovat výrobu na období s nejvyšší cenou elektřiny. V obdobích nižších cen se pak výroba buď omezuje, nebo energie ukládá do akumulátorů.

Podobně se Aleš Hromádka zaměřuje na vyvážení tří dimenzí: ekonomiky, ochrany životního prostředí a zavádění nových technologií. Cíl je zvýšit efektivitu provozu, snížit náklady a ekologickou zátěž a rozvíjet řízení výkonu i nové technologické postupy pro udržitelnou energetiku.

Jak vznikla jejich spolupráce a co do ní každý přinesl

Vzájemná symbióza začala vznikem výzkumného centra RICE, z něhož se postupně rodily týmy pro spolupráci s průmyslem. Aleš Hromádka dodává do párové spolupráce pořádek a trpělivost, zatímco Martin Sirový se soustředí na detail a metodickou preciznost, která doplňuje jeho kolegu. Díky tomuto vzájemnému doplňování se tým posouvá dopředu.

Ve výzkumu se objevuje i nový pohled na teplotní cykly. Díky použití organických médií v Rankinových cyklech – tedy tepelných cyklech, kde se namísto vody využívá například oxid uhličitý – mohou hostí components využít odpadní teplo z průmyslových provozů, čímž se zvyšuje celková účinnost systému. Tento postup rozšiřuje možnosti využití tepla, které by jinak zůstávalo nevyužité.

Decentralizace, jaderné zdroje a budoucnost energetiky

Debata o budoucnosti energetiky se závěrem soustředí na to, jaké zdroje by měly stát v centru investic. Aleš Hromádka je přesvědčen o prioritě malých modulárních reaktorů, které by měly doplňovat stávající mix. Martin Sirový naopak vyzdvihuje nutnost celoevropského pohledu na energetiku a podporu kombinace obnovitelných zdrojů s flexibilními provozy, včetně akumulace pro stabilitu sítě.

Kdyby měli možnost změnit jeden zákon jednou provždy, Martin Sirový by upřednostnil reformu systému obchodování s emisními povolenkami – odstranit spekulativní složku a spíše je rozdělit formou daně na reálnou spotřebu fosilních paliv. Aleš Hromádka by naopak snížil administrativní zátěž při výstavbě nových jaderných zdrojů.

Vzdělávání a naděje do budoucna

Když se dnes dívají na studenty, Sirový a Hromádka vnímají určité úbytky technických oborů, ale zároveň identifikují špičkové jednotlivce, kteří chtějí vědu posouvat dál, i když to nemusí být finančně atraktivní. Podle nich se v každém ročníku objevují studenti s potenciálem stát se budoucími doktory a odborníky, kteří by mohli vést další výzkum.