V letošním roce uplyne 20 let, co se na zámku Kozel konal I. ročník Festivalu čajové kultury. Tehdy ho zaštítil primátor města Plzně Jiří Šneberger a velvyslanec Japonska v ČR Kojči Takahaši. Festival se zaměřoval převážně na představení tradičních japonských estetických disciplín a umění – výtvarného umění, kaligrafie, hudby, divadla, ale i na umění tvarování bonsají a čajového obřadu.

Tento nesmělý počin se postupně rozrostl na pořádání Japonských dní ve spolupráci s městem Plzní a partnerským městem Takasaki; později přibyly četné projekty v koprodukci s Česko-japonskou společností, například festival soudobého japonského filmu Eigasai, mnoho uměleckých výstav a především rozsáhlý mezinárodní projekt Japan fest 2015 v rámci EHMK. Rozsáhlá zmínka o těchto aktivitách se objevila i v reprezentativní publikaci Okno do staletí česko-japonských vztahů a zámek Kozel, Bezejmenná čajovna a obec Šťáhlavice se tak vřadily do širokých kulturních mezinárodních souvislostí.

Program

František Svátek
VÝSTAVA VODNÍCH A VĚTRNÝCH KINETICKÝCH OBJEKTŮ
nádvoří zámku
výstava potrvá do 23. 8. 2024 / út–ne 10:00–17:00

Po absolvování průmyslové školy jaderné techniky v Praze vystudoval František Svátek SUPŠ sochařsko-kamenickou v Hořicích a následně Akademii výtvarných umění v Praze (1968–1973), obor sochařstv – restaurátorství. V roce 1974 emigroval do Itálie, exil však získává až v následujícím roce v Německu. Po několika letech se jako stipendista Instituto Centrale del Restauro vrací do Říma a podílí se na restaurování tamních fresek a mozaik. V letech 1981 a 1982 vyučoval sochařské techniky na Universitě v Kasselu a věnuje se restaurování kamenných plastik. O dva roky později se přestěhoval do Itálie, kde pedagogicky působí v Centro Europeo per la Conservazione del Patrimonio Architettonico v Benátkách. Jeden z jeho kinetických objektů zdobil celou dekádu její vestibul. Od roku 1999 trvale žije v České republice poblíž Soběslavi.

„Tvorba Františka Svátka je vědomě či nevědomě dokonalou materializací zenového a taoistického myšlení. Zvonkohry rozhoupávané větrem, otáčivé lampy nebo rozličné zahradní vodní mobily a další kinetické trojrozměrné objekty mají svůj počátek na Dálném východě, především v Japonsku a Číně. Kinetické objekty Františka Svátka jsou vyjádřením harmonie mezi kulturou a naturou, lidským a božským, nebem a zemí. Je lhostejné, zda je jako médium použita voda či vzduch. Vyprázdnění naplňuje, ohnutí napřimuje. Těžké je základem lehkého, měkké vítězí nad tvrdým a nekonečná proměnlivost situací a věcí zaručuje rovnováhu našeho světa i našich životů. Harmonie a uměřenost je od nepaměti také jedním z atributů krásy. Není náhodou, že jeho první realizace ve veřejném prostoru byla právě v Japonsku pro administrativní budovu Šobido Tokio Press.“
kurátor Ivo Hucl

Mari (Kóhó) Kučera Šinada
KALIGRAFIE – ÚLOMKY TICHA
galerie jízdárna 1. p.
22. 6. – 29. 9. 2024 / út–ne 10:00–17:00

Mari (Kóhó) Kučera Šinada vyrůstala v klidném prostředí prefektury Šizuoka, obklopena rýžovými a čajovými plantážemi. Každý den si při cestě do školy krátila čas hledáním vrcholu zasněžené hory Fuji. Od útlého věku se věnovala hře na klavír a housle a souběžně též japonské kaligrafii šodó. Po studiích klasické hudby na vysoké škole Tokyo College of Music strávila rok na stáži na Pražské konzervatoři; tento pobyt zcela změnil její život v profesní i osobní rovině. V Čechách již žije více než 20 let a své umělecké vzdělání využívá při vedení četných kurzů a workshopů, například v Česko-japonské společnosti v Praze.

Její kaligrafická tvorba vychází z učení jedné z nejtradičnějších škol japonské kaligrafie – Kenshin Shodókai. O svém přístupu ke své kaligrafické práci říká: „Cítím, že se ve mně slévají všechny japonské prameny a potoky – víra šintoismu a s ním spjatá úcta k přírodě, moudrost buddhismu i hluboce zakořeněné melancholické vědomí pomíjivosti krásy (mono no aware); to jsou hlavní prostředky vyjádření mých emocí skrze umění.“ Výstava s poetickým názvem Úlomky ticha je tvůrčím dialogem s texty básníka Iva Hucla. Překlady do japonštiny jeho lyrických básní, které jsou především reflexí krajiny v okolí zámku Kozel, se staly základem této výstavy. Citace byly vybrány z básnických sbírek Úlomky ticha, Prach prázdna a Na prahu mlčení. Výstava je prodejní.

Samurajská zbroj Joroi
Kompletní samurajské brnění, které v 90. letech obdržel primátor města Plzně Zdeněk Prosek od primátora města Takasaki Jukia Matsuury. Exponát zapůjčila kancelář primátora města Plzně.

Čajové náčiní a samurajské meče
Několik originálních mečů, kolekce cub a další drobnosti ze světa japonského meče. Exponáty zapůjčené předsedou Společnosti pro studium japonského meče – Nihonto kenkyukai a milovníkem japonského čaje Tomášem Sukem.

Václav Novák
BONSAJE
nádvoří zámku
22. a 23. 6. 2024 / so–ne 10:00–17:00

Václav Novák vystudoval strojní průmyslovou školu — obor lodní doprava. Zájem o bonsaje u něj vzbudila přednáška mistrů Hidea Kata a Hacudži Kata, kteří v roce 1982 navštívili Prahu na pozvání Věny a Zdeňka Hrdličkových, velkých propagátorů umění japonských a čínských zahrad. Bonsajím se zpočátku věnuje pouze ve svém volném čase, až později se tato disciplína stává jeho povoláním a cestou. Po sametové revoluci spoluzakládá Bonsai klub Libochovice a v roce 1997 vzniká z jeho iniciativy Česká bonsajová asociace. Na ustavujícím sjezdu je následně zvolen jejím prezidentem. Jeho bonsaje reprezentují ČBA na významných výstavách v Evropě i Asii a jejich fotografie jsou publikovány v mnoha časopisech a sbornících světové bonsajistiky. Jeho nejoblíbenějším stromem je borovice. Na této výstavě můžete spatřit nejlepší bonsaje z jeho více než čtyřicetileté tvůrčí práce, která vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie.

Studio Wowood DESIGNOVÉ OBJEKTY
zámecká jízdárna
22. a 23. 6. 2024 / 10:00–17:00

Hlavní myšlenka studia Wowood Roberta Grosse, poskytnout druhý život výjimečným obřím stromům, které musely být poraženy nebo padly za oběť přírodním živlům, vznikla před pěti lety v nedaleké obci Žákava. Kreativci studia dřevo těchto stromů citlivě zpracovávají, aby co nejvíce zachovali jejich originalitu a charakter. Vznikají tak působivé interiérové solitéry, jídelní či konferenční stoly, skříně a komody, schodiště, obklady stěn a stropů. Společným znakem všech výrobků je velký podíl ruční práce, která dokáže vždy propojit fantazii zákazníka a poctivé řemeslo

STAVBY S ORIENTÁLNÍ TEMATIKOU V HISTORICKÝCH ZAHRADÁCH ČR
zámecký park
22. 6. – 29. 9. 2024 / 10:00–17:00

Výstava vznikla v rámci projektu Národního památkového ústavu "Rok osvícenecké šlechty" a mapuje počátky inspirací Dálným východem v Evropě a českých zemích, ať už se jedná o orientální motivy v architektuře zahrad nebo zahradních staveb. Výstavu připravila Lenka Křesadlová, Michaela Letá a Jindřich Nusek.

Doprovodný program

22. 6. a 23. 6. 2024 / so—ne 10:00—17:00

Prodejní výstava autorské rakované keramiky ateliéru EFRAIM Jany a Michala Vlčkových

Prodej bonsají, bonsajové keramiky a japonského porcelánu

Degustace a prodej japonských čajů
Po oba dva dny se o vaše chuťové buňky bude starat společnost Nagomi, kterou tvoří manželé Martin a Satoko. Nagomi povede ochutnávky čajů a prodej keramiky a dalšího příslušenství. Společnost se prezentuje přes značku Nagomi tea. Slovo Nagomi pochází z Japonska a vyjadřuje pocity spočinutí a klidu, spojované většinou s tradičním japonským čajovým obřadem (čanoju). Program festivalu a prostředí areálu zámku Kozel k uvolnění mysli doslova vybízí.

Sobota 22. 6.

10:00–17:00 / jízdárna
Dílna oblékání japonského kimona
s pódiovými ukázkami každou sudou hodinu
Nihon Bunka Plzeň z.s. 

Nihon Bunka Plzeň z. s.
Japonské tradiční kimono je kromě oděvu i symbolem japonské historie a osobní identity. A stejně originální je i způsob jeho oblékání. Právě do tohoto procesu vás uvedou členky Nihon Bunka Plzeň z. s. Návštěvníci jejich tvůrčí dílny si osvojí oblékání Yukaty, letního kimona v dámské i pánské verzi. Během celé soboty budete mít příležitost si jednoduchá kimona nejen vyzkoušet, ale v zapůjčeném kimonu se vyfotit nebo projít zámeckým parkem či navštívit všechny festivalové výstavy. V průběhu dne vás také seznámí i s formálnějšími typy kimon a způsobem jejich oblékání při komentovaných ukázkách na pódiu.

11:00–13:00 / Lipák
Dílna tvarování bonsají
Václav Novák sklízí zasloužené úspěchy s tvarováním bonsají po celém světě od Brazílie přes Čínu až po Japonsko. Jak vytvořit kvalitní bonsaj, předvede zájemcům o tuto disciplínu v rámci dvouhodinové performance s praktickými ukázkami. Odpovídat bude též na všechny vaše otázky.

14:00–16:30 / jízdárna
Dílna kaligrafie
Jednu z významných japonských uměleckých disciplín šodó/cestu písma předvede autorka výstavy Úlomky ticha Mari (Kóhó) Kučera Shinada se svými žáky. Každý účastník si odnese malý dárek.

Neděle 23. 6.

11:00–13:00 / zámecký park
Dílna střelby z japonského luku
Japanolog a dlouholetý ředitel Česko-japonské společnosti a japanolog Václav Kučera vás uvede do umění kjúdó – střelby z japonského luku.

13:00–14:00 / jízdárna
Ukázka velkoformátové kaligrafie
Autorka výstavy Kaligrafie-Úlomky ticha Mari (Kóhó) Kučera Shinada předvede disciplínu šodó/cestu písma v emocionálně atraktivní pozici na formátu 3×2 m. Během podobných performancí vynikne až magické napětí mezi dílem, autorem a divákem.

14:00–15:00 / jízdárna
Ukázka čajového obřadu
Zasloužilí členové sekce čaje Česko-japonské společnosti Darja Kawasumi, Julie Honyšová a Petr Yamyang Žemla předvedou obřadní přípravu a podávání japonského šlehaného čaje, které má blízko k divadelnímu představení.

15:00–16:00 / kaple
Haikukai s koncertem japonské duchovní hudby na flétnu šakuhači
Jan Slovák a Marek Matvija
Poetické představení zenové poezie Iva Hucla v podání filmového herce, člena performerského dua Thomas and Ruhller a divadla Sklep Jana Slováka a hráče na tradiční sólovou flétnu šakuhači, filmaře a skladatele Marka Matviji, žáka slavného japonského mistra Kifu Mitsuhašiho.

neděle 17:00 / jízdárna / zvláštní vstupné 250 Kč
DIVADLO KJÓGEN
Divadlo kjógen vzniklo v roce 2001 z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího, mistra kjótské školy Ókura a ředitele Herecké asociace her nó a kjógen v Kjótu, Šigejamy Šimeho, a japanologa Ondřeje Hýbla. Soubor se věnuje studiu, realizaci a uvádění japonských frašek kjógen v českém prostředí. Kjógeny představují komický divadelní žánr, který svého rozkvětu dosáhl již ve 14. století stejně jako japonské tradiční divadlo nó. V nepřerušené tradici je provozován až do dnešních dnů. Český soubor je považován za světový unikát. Divadlo kjógen uvede v českém jazyce dvě tradiční frašky – Kučimane (Papouškování) a Urinusubito (Zloděj melounů). Představení je zlatým hřebem a zároveň zakončením festivalu. Přístupné je všem diváckým kategoriím. Věříme, že opět „překvapí zrak, potěší sluch a rozezní srdce.“ Představení zahájí zasvěceným úvodem Ondřej Hýbl.

Zloděj melounů – Uri nusubito
Poutník objeví pole s melouny, začne je v noci krást. Když se chystá i s lupem k odchodu z pole, narazí do strašáka a vyděšen představou, že strašák je hlídač, ukradené melouny vysype, klekne na zem a omlouvá se. Když hlídač neodpovídá, zjišťuje, že se jedná o slaměného strašáka. Je rozzloben vlastní hloupostí, posbírá melouny a odejde. Druhý den ráno majitel pozemku objeví zválené pole a ukradenou úrodu, rozezlí se. Zloděj s večerem opět přichází a když vidí strašáka, utahuje si z něj a náhle vzpomene, že na blížícím se svátku bude mít výstup, v němž má krotit démona, rozhodne se proto vyzkoušet si krocení démona na domnělém strašákovi. Jaké je jeho překvapení, když se ze strašáka vyklube majitel pole.

Papouškování – Kučimane
Papouškování je klasickou komedií žánru kjógen a její vznik je odhadován zhruba do první poloviny 16. století. Pán – místní šlechtic dostane soudek prvotřídního saké a pošle sluhu Tarókadžu, aby mu k pití přivedl společnost. Sluha však díky své neznalosti poměrů přivede proslulého výtržníka. Pán v obavě, aby návštěvu náhodou ve svém domě nerozhněval, přikáže přihlouplému, ale velice horlivému sluhovi, aby dělal přesně, co mu řekne. Sluha si však příkaz vyloží po svém, pána začne papouškovat. Hra spadá do třídy nejlehčích kjógenů hiramono, ale její rychlý děj skýtá mnoho příležitostí pro nácvik precizního načasování a přesného nasazování gest.

Vstupné

sobota 22. 6. 10:00–17:00 › 150 Kč
neděle 23. 6. 10:00–17:00 › 150 Kč
sobota i neděle 22. a 23. 6 10:00–17:00 › 250 Kč

V ceně vstupného jsou všechny výstavy a veškerý doprovodný program!

Zvláštní vstupné:
neděle 23. 6. 17:00 › 250 Kč / děti do 8 let zdarma
Divadlo Kjógen – Zloděj melounů (Urinusubito) a Papouškování (Kučimane)

Předprodej:
www.zamek-kozel.cz
Tel.: +420 377 969 040, +420 377 969 041, +420 777 461 075