Před pololetním vysvědčením v Praze (29. ledna 2026) odborníci upozorňují, že děti se často obávají spíše domácí reakce než samotných známek. Doporučují mluvit s předstihem, hledat společná řešení a v krizových situacích využít linky 116111 nebo 116123.

Pololetní vysvědčení má být shrnutím několika měsíců školní práce. Pro část dětí je však tento den spojený s obavami – ne kvůli samotným známkám, ale kvůli tomu, jak doma přijmou výsledky dospělí.

V Praze obdrží žáci vysvědčení ve čtvrtek 29. ledna 2026, následující den mají pololetní prázdniny. Podle odborníků i krizových služeb jde o období, kdy se napětí ze školy může snadno přenést do rodinných vztahů.

Známka není hodnocení dítěte

Zkušenosti ukazují, že děti často nevnímají vysvědčení jako informaci o výkonu, ale jako předzvěst reakce dospělých. Obavy z křiku, trestů nebo zklamání mohou být silnější než samotný školní výsledek.

Známky vypovídají pouze o tom, jak se dítěti dařilo v určitém období. Nevystihují jeho hodnotu, povahu ani vztahy s okolím. Pokud však dítě očekává doma prudkou reakci, může se snažit situaci skrývat nebo oddalovat.

Když je tlak příliš velký

Odborné služby dlouhodobě upozorňují, že stres spojený s vysvědčením může vést k úzkosti, uzavírání se do sebe nebo k neupřímnosti. V některých případech se objevují i rizikové reakce, pokud dítě nemá pocit, že doma může situaci bezpečně otevřít.

Linka bezpečí uvádí, že kolem vysvědčení roste počet kontaktů, ve kterých děti řeší obavy z domácí reakce. V části hovorů se objevují i úvahy o útěku z domova kvůli školním výsledkům.

Na možné vyhrocení situací upozorňuje také policie. Podle jejích informací mohou obavy ze školního neúspěchu v krajních případech přerůst v krizový stav. Vysvědčení by však mělo být především podnětem k rozhovoru.

Jak napětí snížit: mluvit dřív, než přijde vysvědčení

Za nejúčinnější prevenci odborníci považují včasnou komunikaci. Otevřený rozhovor ještě před rozdáním vysvědčení může výrazně snížit stres na obou stranách. Dítě tak získá jistotu, že doma může mluvit pravdivě a že dospělí budou hledat řešení, nikoli viníka.

U dětí, kterým se nedařilo podle očekávání, pomáhá zdůraznit, že chyba je součástí učení. Podpora a jasný plán, jak postupně zlepšit výsledky, bývají účinnější než tresty. Důvěru je však snadné narušit, pokud reakce dospělých působí příliš tvrdě.

Tipy pro rodiče a prarodiče

Odborníci doporučují držet se několika jednoduchých zásad:

• Začít rozhovor otázkami typu: co se dařilo, co bylo náročné, co by dítě chtělo změnit.
• Oddělit výkon od osobnosti – školní známka není hodnocením dítěte.
• Domluvit se na konkrétních krocích, které mohou pomoci zlepšit situaci.
• Reagovat s odstupem, pokud jsou emoce příliš silné.

Kde hledat pomoc, když je situace náročná

Pokud doma hrozí křik, ponižování nebo fyzické tresty, je důležité situaci nepodceňovat. Stejně tak pokud dítě mluví o útěku, beznaději nebo sebepoškozování. Včasná pomoc může zabránit dalšímu zhoršení.

• Linka bezpečí – 116 111 (pro děti a mládež, nonstop, zdarma)
• Linka důvěry – 116 123 (pro dospělé i rodiče v krizové situaci)
• Tísňové linky – 112 a 158 (při bezprostředním ohrožení)

Pololetní vysvědčení je především informace o tom, jak se dítěti dařilo v určitém období. O tom, jak tuto informaci doma přijmou dospělí, často rozhoduje, zda bude pro dítě vysvědčení běžným dnem, nebo zdrojem strachu.