V Královéhradeckém a Plzeňském kraji fungují rychlé zásahy first responderů, kteří dorazí průměrně o tři minuty dříve než záchranáři. Zapojeni jsou jak dobrovolníci z řad veřejnosti, tak profesionálové. V Plzeňském kraji využívají mobilní aplikaci pro výzvy. Projekt je pozitivně hodnocen, ale omezen na specifické regiony kvůli obavám o správnost zásahů laiků.

Takzvaní first respondeři, tedy lidé z řad veřejnosti a profesionálů, kteří jsou první na místě zdravotní nouze, dokáží zasahovat průměrně o tři minuty dříve než profesionální záchranáři. Tento model je již zaveden například v Královéhradeckém či Plzeňském kraji, kde first responderům pomáhá veřejnost, zatímco v jiných krajích spoléhají záchranné služby na profesionály z Integrovaného záchranného systému (IZS) nebo dobrovolné hasiče.

V Královéhradeckém kraji se k týmu first responderů připojilo 422 dobrovolníků. Jen v loňském roce se zapojili do 154 incidentů a na místě byli v průměru o tři a půl minuty dříve než zdravotníci. Podle mluvčí královéhradecké záchranné služby Lucie Hanušové je každá minuta, především v odlehlých oblastech, klíčová.

Martina Bauerová, která je členkou systému v Královéhradeckém kraji, zdůrazňuje, že rychlá reakce a klid jsou při zásazích nezbytné. Zmínila, že každý, kdo se o tento systém zajímá, by měl vědět, co dělat, pokud se ocitne v situaci, kdy je ohrožen lidský život.

V Plzeňském kraji funguje model, kdy dobrovolníci dostávají výzvu prostřednictvím mobilní aplikace propojené s dispečinkem operačního střediska. Zásahy často zahrnují resuscitaci nebo zastavení masivního krvácení.

Projekt se setkává s pozitivními ohlasy, ale stále zůstává omezen na určité kraje. V některých oblastech je veřejnost stále vnímána s obavami, například s ohledem na správnost zásahů laiků. To může představovat jednu z překážek širšího rozšíření systému v rámci celé republiky.