V 18. a 19. století vypadaly kuchyně velmi odlišně než dnes. Na Moravě se pochopitelně vařilo a peklo trochu jinak než ve zbytku naší země. Mnoho lidí si neváží spotřebičů a pomocníků, které mají dnes neustále po ruce. Pravdou je, že naše prababičky nic takového v kuchyni neměly. Jak tedy jejich kuchyně vypadaly a co všechno se v nich odehrávalo?

Kuchyně byla srdcem domova

Na Moravě byla v 18. a 19. století kuchyně hlavní místností v domě. Celá rodina se zde scházela, vařilo se tu, peklo a také jedlo. Hlavním prvkem většinou byla hliněná nebo cihlová pec na dřevo. Dnešní trouby pochopitelně neexistovaly, takže tato pec byla na maso, buchty i chléb. A na peci mohly spát menší děti, protože tam bylo nádherné teplo (hlavně v zimě).

Starší kuchyně se nazývaly „černé kuchyně“, protože v nich chyběl komín. Díky tomu veškerý kouř unikal do místnosti, což vedlo k zabarvení celé místnosti do tmavých barev. V tomto pokoji byl většinou také dřevěný stůl a lavice (později židle) a také velká truhla na mouku. Používalo se hliněné nádobí a dřevěné mísy. Na dekorace naše prababičky neužilo, ale většinou měly v kuchyni pověšené křížky nebo obrázky svatých.

Co v moravské kuchyni nesmělo chybět?

Pec na pečení chleba byla velmi klasickým spotřebičem v tradičních kuchyních. A protože jde o Moravu, nesmělo chybět ani víno. Když dnes hledáte regál na víno, působí velmi stylově. Tehdy šlo hlavně o praktický kus v kuchyni nebo ve sklepě. V kuchyni nesměl chybět ani mlýnek na obilí nebo mák, protože si lidé velmi často mleli vlastní mouku na chléb i další pečení.

Dřevěné nádoby, kořenky a nádoby na zásoby byly již tehdy velmi běžné v každé moravské (i české) kuchyni. Velmi běžné bylo také dřevěné nádobí, především dřevěné příbory. Chybět nesměl ani jídelní stůl. Dnes si můžete vybrat moderní nohy ke stolu a desku stolu z různých materiálů. Tehdy byl celý stůl z kvalitního dřeva a vydržet po desítky let i přesto, že se u něj rodina scházela každý den.

Jaké pokrmy dříve lidé milovaly?

Jídlo v minulosti byla velmi jednoduchá, levná a zároveň velmi výživná. Muži pracovali celé dny na polích, a proto potřebovali velmi výživné jídlo na stole. Lidé si většinou suroviny pěstovali nebo vyměňovali se sousedy v vesnice. Mnoho lidí mělo vlastní záhony, políčka a domácí zvířata (včetně slepic). Mezi nejoblíbenější pokrmy v této době patřilo jídlo, jako jsou:

• polévky – zelňačka, bramboračka, česnečka,
• maso – vepřové maso vdobě zabíjačky,
• sladká jídla – moravské koláče, perník, kynuté

Velmi populární byly také kaše, a to bramborová, hrachová i pohanková. Podávaly se také brambory na všechny způsoby, protože všichni měli malé pole s bramborami a šlo o velmi levnou surovinu. Během zimních měsíců byly velmi oblíbené luštěniny (hrách a čočka), protože nebyla sezóna pro žádnou zeleninu a ovoce. Rodiny proto pracovali jen s tím, co jim zůstalo z léta.

Zdroj obrázku: 2mmedia / stock.adobe.com