Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni zahájí systematický výzkum bývalých gulagů v Kazachstánu. Po úspěšné první expedici do oblasti Karaganda a Žezkazgan se tým připravuje na rozšířený výzkum ve spolupráci s projektem Gulag.cz, s cílem odhalit detaily o historii a životě v těchto táborech.

Plzeňští archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni zahájí příští rok systematický výzkum bývalých gulagů na území dnešního Kazachstánu. Po červenoříjnovém průzkumu v regionech Karaganda a Žezkazgan se tým vrátil se prvními artefakty a připravuje rozšířený výzkum ve spolupráci s Gulag.cz.

Dosavadní terénní práce potvrdily zájem o zkoumání minulosti a vedení projektu zdůraznilo význam spolupráce s lokálními institucemi. Tři lokality v okrajových částech existujících sídel, které byly dopředu známy díky předchozí expedici Gulag.cz a historickým špionážním satelitním snímkům americké armády, se nyní ukázaly jako bohaté na materiální otisky. Dochované zbytky velitelství táborového komplexu Stěplag z let 1948–1956 potvrzují rozsah provozu a význam těchto táborů pro studium režimu.

„Na místě jsou pozůstatky staveb, oplocení z ostnatého drátu a velké množství vyhozených nebo ztracených předmětů dokumentujících každodenní život,“ uvedl Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni.

Podle vedoucího výzkumu by plánovaný projekt, který navazuje na dosavadní poznatky a bude probíhat ve spolupráci s kazašskými archivy, mohl odkrýt i konkrétní osudy vězňů. „Podle našich odhadů pobývaly v lágrech stovky československých občanů, ale konkrétní osudy zatím známe jen v jednotlivých případech,“ dodal.

Artefakty, které se podařilo dohledat při obhlídce, ilustrují každodenní život v táboře: fragmenty nádob a lahví, oblečení, obuv, hliníkový hrnek a u bývalé strážní věže vystřelená nábojnice. Průzkum je součástí dlouhodobého projektu Zdivočelá země, jenž umožňuje srovnávací výzkum materiálních otisků táborů v různých regionech.

Archeologové poukazují, že nálezové materiály mohou napomoci pochopit širší dopady gulagů na rekonstrukci historických osudů. Podle organizátorů má výzkum přispět k lepšímu poznání rozsahu tragedií a propojení s archivními prameny. Do výzkumu se zapojí i Češi a Slováci, jejichž osudy během období gulagů patří mezi klíčové, ale dosud málo zdokumentované kapitoly.