Ve Vsetíně se dále rozvíjí kontroverzní situace kolem odškodnění vystěhovaných romských rodin. Nejvyšší soud (NS) individuálně nařídil městu Vsetín, aby se omluvil a vyplatil členům těchto rodin odškodnění v rozmezí 10 až 40 tisíc korun za nucené přesídlení do Vidnavy na Jesenicku. K rozhodnutí nejvyšší instance byl dosažen i na základě výroků starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL).

„Mě nesmírně překvapuje, že Ústavní soud (ÚS) nevyhověl našemu požadavku na odkladný účinek,“ prohlásil starosta Jiří Čunek v úterý. Ústavní soud však nevyhověl žádosti města o odklad vykonatelnosti odškodnění, pro které argumentovalo možností obtížného vymáhání peněz zpět, pokud by se později ukázalo, že má město pravdu.

ÚS nepřisoudil žádoucí odkladný účinek a zdůraznil absenci logického základu argumentace Vsetína, spojující pravděpodobnost nesplácení peněz se specifickou etnickou příslušností. Toto spojení považuje soud za nepřijatelné a neslučitelné s principem rovnosti v důstojnosti a právech.

Čunek však namítl, že zůstává u svého tvrzení, že romské etnikum má potíže s plánováním a hospodařením s penězi. „Ústavní soud nás kárá za to, jak se můžeme vyjadřovat, ale ti lidé jsou ti, kteří rozbili dům a neplatili nájemné. Přijde mi, že argumentace Ústavního soudu nereflektuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho odůvodnění,“ uvedl Čunek.

Přenesení romských rodin do starých obydlí mimo Zlínský kraj vyšlo město na 1,8 milionu korun, což je považováno za nespravedlivé. Podle soudu však cílem Vsetína bylo vyřešit jejich problém s neplatiči nájemného, nikoli pomoci těmto rodinám s jejich problémem s bydlením.