Počet utonulých má v posledních deseti letech klesající trend. V roce 2016 tímto způsobem zemřelo 181 lidí, před deseti lety 256. Utonutí bylo vloni příčinou 0,17 % všech úmrtí. „Dá se říct, že to není příliš významný podíl na celkovém počtu zemřelých. Například rakovina průdušek a plic byla příčinou úmrtí u 4,9% všech zemřelých a infarkt myokardu u 4,2%. Ve srovnání s počtem utonulých zemřelo téměř čtyřikrát více lidí například v důsledku dopravní nehody, naotravy pak dvakrát více,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Nejvíce osob, celkem 61, vloni utonulo při pádu do přírodní vody, např. do rybníka nebo řeky. Jednalo se o 33,7 % případů utonutí. V 19,3 % nebyl způsob utonutí určen.

Mezi utonulými převažují muži. Vloni se jich utopilo 143, zatímco žen pouze 38. Z dat za poslední roky také vyplývá, že většina utonulých je středního věku. Průměrný věk utonulého muže byl vloni 52,6 let a vpřípadě ženy 54,3 let. „Sedmi utonulým bylo méně než 15 let. Pět z nich bylo dokonce mladších 4 let. Počty utonulých dětí meziročně kolísají na nízkých hodnotách. U většiny těchto úmrtí není určen přesný způsob utonutí,“ doplňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Nejvíce případů utonutí bylo vloni zaznamenáno ve Středočeském kraji, konkrétně 22. Nejméně pak v Libereckém kraji, kde utonulo pět osob. Nejhorším obdobím byly letní prázdniny, kdy zemřela téměř čtvrtina všech utonulých.